Zdravím vás, mí drazí,
Povím vám příběh o tom, jak kosmetika a móda byla pro mě
dříve tabu. Respektive jsem obcházela drogerky a obchody s oblečením
obloukem a na všechny vymóděné slečinky koukala nenávistným pohledem. Byla jsem
takový babochlap, který v kuse nosil kapsáče a když dostal nové džíny,
skákal tři metry do vzduchu. Vlastně jsem všechny peníze utrácela za jídlo,
brambůrky, colu, hranolky a smažáky. A bylo mi vše fuk, dokonce i škola. Byla
jsem jen já, počítač nebo přátelé. No, bylo mi asi 13.
Pak nastalo období, kdy mě v pojídání brambůrek a coly
začal podporovat přítel, tudíž jsem na to nebyla sama a peníze tudíž tekly
proudem v obchodech s jídlem. Byla jsem moc spokojená, oplácaná a při
pohledu dolů jsem vlastnila dvě brady. Což mi vůbec nevadilo. A tak jsem
chodila po mém rodném městě ve stejných hadrech jako před rokem, akorát už
nesčetněkrát vypraných.
Pak jsem natočila video. Video, které jsem zveřejnila na
youtube a po pár dnech neúspěchu u nás ve městě jej opět smazala. Byla jsem tak
trochu lidem pro smích, což se vůbec nedivím. Ve videu jsem totiž chtěla dát
najevo, že jsem si vybudovala vážnější vztah ke kosmetice díky Michelle Phan,
která byla ale na trochu jiné úrovni.
Já si totiž ve videu na vyhotovený makeup, který byl
mimochodem mé mamky, a na nanesenou tvářenku, také mé mamky, začala nanášet
krém. V tu chvíli jsem video po několika minutách vypla, protože jsem
nemohla pochopit, jak jsem takovou chybu mohla udělat. Nejdřív makeup a potom
krém? To jako vážně? Připadala jsem si jako trotl.
To už jsem byla vlastně ve fázi, kdy jsem byla
v kosmetice zběhlá, vlastnila dokonce vlastní makeup i řasenku. A jako
první nanášela krém. Nikoliv makeup. V té době, asi před dvěma lety, jsem
se ještě nijak extra nemalovala, vlastně jsem vše snížila na minimum a do školy
chodila jen s řasenkou. Ale i přes to jsem sjížděla youtuberky
z kategorie kosmetické a tvořila si jakýsi list mých kosmetických přání.
Ta jsem si po pravidelném ježdění do ČB plnila, díky návštěvám D&M,
Rossmanu a spousty jiných drogerek. Ne, že bych kosmetiku neměla ráda již na
základce, ale díky pravidelnému kapesnému na střední jsem si mohla dokonce
dovolit i paletky od Sleeku. V pár mě ale podpořil přítel, Děkuji. <3
A co bylo s módou? Na slečny v mém věku jsem
v Budějcích koukala s úžasem a módní styly větších měst se mi začaly
líbit. A tak jsem alespoň dvakrát týdně nakukovala do větších obchodů a
sledovala módní trendy. Následně začínala nákupová mánie v podobě
utracených tisíců v poprázdninových slevách. Výmluvu jsem pro tyto nákupy
měla – abych byla přece ve škole šik.
Momentálně jsem ale ve fázi, kdy nemyslím na sebe, ale na
ostatní. Protože se samozřejmě blíží Vánoce. Neutratila jsem ani haléř za
poslední dva týdny a módní kousek si nekoupila asi měsíc. Neříkám, že by mi to
nechybělo a neříkám, že se občas nepřistihnu při vyřčení věty „Nemám co na
sebe“, ale na druhou stranu je potřeba, abych si čas od času dala takovou tu
nákupovou „STOPKU“. Občas si totiž obchody potřebují od mých návštěv
odpočinout, tak je tím nezatěžuji.
A co vy? Jste momentálně v nakupovací mánii nebo se
držíte na uzdě?
Žádné komentáře:
Okomentovat