Začalo to tím, že jsem se seznámila s Marťou. A už v té
době jsem věděla, že mě dostane naprosto do všeho. Prvními důkazy byl start s Dymytry,
návrat k Iron Maiden, zaposlouchání se do Avenged Sevenfold. Pokračovalo
to koncerty, na které druhý den navazoval právě hokej.
Pamatuji si, když má ségra jezdila na hokej stejně jako já
dnes, možná ještě častěji. Jednou mě vzala s sebou, ale v té době
jsem neměla absolutně žádnou představu o tom, co to ti chlapi na ledu dělají.
Ještě horší bylo, že jsem se vlastně ani nedokázala vyznat v tom, kdo
hraje za dřívější Mountfield.
Dnes jezdím na hokej s radostí a hrdostí. Budějovický
Motor je momentálně mou obrovskou zálibou, která se samozřejmě propojuje i s navazováním
dalších nových přátelství. Mé začínající hokejové srdce se nejraději projevuje
v kotli, kde po Marti boku vykřikuji všechny pokřiky, které byly vymyšleny
v době, kdy jsem ještě odpoledne a večery trávila u počítače, zatímco
támhle někde v Budvar aréně se zápasilo.
Hokejový pochod
Celý hokej je pro mě prozatím jen malou zástavkou pro
zábavu, a i když dnes právě Motor prohrál, nerve mi to srdce. Ani mě to
nerozčiluje (možná jen trochu). Snažím se být na zápasech klidná, nenadávat na
rozhodčí, nenadávat na druhý tým. Protože proč se rozčilovat nad takovými
maličkostmi. J
Sice prozatím nepodporuji fanklub tím, že si kupuji dresy,
šály nebo časopisy, ale věřím, že jednou to vše přijde. Že budu jezdit na
zápasy zahalená v dresu mého oblíbeného hráče a budu znát všechny
bojovníky, kteří na ledě předvádějí něco úžasného.
Žádné komentáře:
Okomentovat