Jak jsem včera začala doopravdy žít! - úvahy náctileté

Zdravíčko,
včerejšek jako by přinesl nový život, uvědomění a radost. Včerejškem začalo léto, pro mě tedy konečně volno a samozřejmě že i pro ostatní školáky. Na druhou stranu toto léto bude opět směsicí nudy, nicnedělání, kopání se do zadku a občasných výletů s rodiči nebo přítelem. Každopádně jsem se rozhodla, že tímto létem započnu vařící a pečící mánii, zkusím nějaké ruční práce (vyrábění různých věcích), protože na ty jsem švorc a zkrátka přinutím své druhé já, aby se sebou něco dělalo a nemrhalo volným časem.

Prozatím si prázdniny užívám co mohu, i když je teprve 2. den (já to tak beru), kdy nemusíme vstávat v pět hodin ráno, abychom stíhali tu klasickou rutinu na vlak. Včerejšek totiž řadím mezi nejlepší dny, které se staly mými obrovskými vzpomínkami. A díky kterým jsem také poznala, jak ostatní lidé a spolužáci dokážou být luxusní.

Mám spolužačky, které jako bych znala celé 4 roky, a přitom se známe teprve rok. Rok, kdy jsme se poprvé poznaly a tenkrát na Sokolském ostrově trhaly trávu s ostatními a seznamovaly se. A půl roku trvalo, než jsem přišla na to, jak úžasných těchto 8 děvčat je. Vlastně děkuji za včerejšek nejen díky tomu, že mě a spolužačce připravily úžasnou oslavu narozenin, ale také za to uvědomění si jejich dokonalého a pevného přátelství.

Nechci se trapně rozjímat nad tím, jaké BFF jsme, protože nejsme. (Pokud nepočítám slečnu Trolču, která je zkrátka festovní). Jsme propojené určitými vazbami, které nás dokonale spojují. Máme si co říct, dokážeme si užít srandu, shodnout se na mnoha věcech a užít si zábavu. Je mi trochu k pláči, když si uvědomím, jak jsem celé ty roky slepě hledala partu, se kterou bych si po škole šla sednout na trávník a prodrbat vše možné i nemožné. Nikdy jsem takovou partu nenašla až nyní, na střední.

A pokud mi dovolíte, ráda bych se ještě k zítřku vrátila. Já a kámoška budeme mít brzy narozeniny a shodly jsme se na tom, že oslava s dalšími šesti spolužačkami by byl skvělý nápad, a tak jsme rozhodly, že sezení na "Sokoláku" bude tím pravým. Spolužačky nás mile překvapily a nad naše očekávání nám upekly nádherný dort, který dokonale charakterizoval to, co milujeme a co nás baví. A pak jsme jen žraly, kecaly, fotily, žraly, kecaly, fotily,...

...až jsme se sbalily a odjely do kina na fantasy film, který se stal druhým fantasy filmem, který jsem kdy zhlédla a uznala jsem, že filmy podobného druhu budu sledovat častěji. Zloba: Královna černé magie mě mile překvapila ve skvělém 3D zobrazení a já jsem strašně ráda, že jsem za tento film takové prachy dala.

Včerejšek byl zkrátka legen... počkejte si... dární... LEGENDÁRNÍ! Uvědomila jsem si, koho jsem v prváku poznala, uvědomila jsem si, jak úžasné osoby kolem sebe mám a zároveň si povšimla, že začínám pořádně žít.

A tak jsem se při cestě domů z Budějovic nadechla a uvědomila si, že můj středoškolský život teprve začíná i přes to, že začínají prázdniny. Jaká ironie.