Jak to vidím do budoucna? - zhodnocení celého prváku na střední

Mí milí čtenáři, mé milé čtenářky.
Konec školního roku se chýlí ke konci a častokrát od svých učitelů poslouchám a odpovídám na otázky, které směřují k mým názorům na naší střední školu. Asi se vám nebudu svěřovat s tím, na jakou školu chodím, každopádně vám prozradím, že navštěvuji obchodní akademii s oborem ekonomické lyceum. Kdo by to do mě řekl, že?

Škola je to jako každá jiná, rozdíl je v tom, že tato je nejvyhlášenější v jihočeském kraji, ale tuto poznámku ke škole jsem při výběru jaksi přehlížela. Vlastně jsem přehlížela všechny chvály různých škol, protože můj dojem je nejhlavnější a ten jsem si mohla ověřit jedině jejich navštívením. A světe div se, sázela jsem naslepo a přihlášky poslala na školu, kterou jsem nikdy dříve nenavštívila a dnů otevřených dveří jsem nevyužila.
Nikdy jsem si svoji budoucnost nevyfantazírovávala (zajímavé slovo) v kanceláři u počítače, s kopou papírů na stole a hromadou práce před sebou. Ale čím více jsem do této školy chodila, čím více jsem poznávala taje ekonomiky, psaní všemi deseti a ostatních předmětů, které se na tento obor zaměřovaly, tím více jsem cítila chuť přesně tuto práci dělat. Přestávala jsem více a více ztrácet naději v tom, že bych jednoho dne nastoupila do zaměstnání s kávou v ruce a skládáním si v hlavě nového článku do časopisu. Neviděla jsem ani v naději v tom, že bych jednou skončila u kariéry redaktorky. Při zjištění toho, že nebudu v budoucnu dělat to, co miluji, jsem více vynaložila úsilí do psaní blogu. Od té doby píšu více a více článků, mám založené desky svých psacích úspěchů, sešítek s nápady, desky na rozhovory,... Snažím se a miluji to.

Majáles, já a Marťa

Škola je pro mě přínosem, ať je jakákoliv, ale musím říct, že naše obchodka je přímo tlačák vědomostí do hlavy. Nikdy jsem nezalehla nad kopu učebnic a neučila se, ale čím více testů a zkoušení jsme měli, tím větší cíle jsem si kladla a tím lepší známky jsem měla. Zítřek zakončím dvěma dvojkami, které budou tou pravou tečkou za zvládnutím prvního ročníku.

Když tedy školu a celou ekonomiku shrnu, jsou to jedny z mála věcí, které mě opravdu baví. Což je celkem ironie, protože já jsem vždy měla hrůzu z toho, že bych se jednoho dne měla učit slovíčkaření typu "Zákon o obchodních korporacích" nebo "Personalistika". Ekonomika je pro mě přínosem. Je to dění, které mě vtáhne do situace našeho státu. Při ekonomice člověk více přemýšlí, vymýšlí nové a nové příklady, ptá se a zajímá. A i přes to, že má vždy na konci čtvrtletí učení až nad hlavu ví, že to vždy zvládne, protože ekonomika je ta nejjednodušší věc na světě. (Řekneme si ve čtvrťáku)...