Jak jsem začala řešit kabelčičky a botičky! - úvahy náctileté

Zdravíčko mí milí čtenáři, čtenářky,
úvahy mi stále prolétávají hlavou a já mám díky nim dobré nápady na články pro vás. Víte, když není co dělat, nemáte náladu, chuť a nechcete si stále jen číst a číst, koukat do pitomého facebooku nebo koukat na filmy, není nic lepšího, než přemýšlet. Ať už jsou to pouhopouhé kraviny, smysl života, úvahy, proč lidé kloužou po banánové slupce (a pak to jdete zkusit sami),... Já přemýšlím nad sebou a hlavně nad mými změnami. Jak určitě podle spousty jiných článků z mých úvah a deníčků víte, změnila jsem se, změnila mě střední, změnili mě lidé v ní, změnili mě učitelé, jejich přístup k nám, žákům,... Změnila jsem se natolik, že jsem dokonce začala řešit styl oblékání.

Dříve jsem se oblékala tak, jak se mi zlíbilo, tedy co dům dal (v mém případě co dala má skromná skříň). Bylo mi jedno, jestli svetr ladil k botám, kabelka k náušnicím nebo oční stíny ke šperkům. Paradoxem je, že to takhle neřeším ani dnes, každopádně z obchodů s oblečením nevycházím s prázdnou, popř. s pár kousky, které vím, že mě za chvíli omrzí a nebudou mi nic říkat. Od mých posledních nákupů jsem vyházela spoustu oblečení ven a uvědomila si, že ty kousky, které jsem vyházela, mě ještě před rokem bavily (teď mi jsou buď velké, nebo mě opravdu nebaví). Mé nové tyrkysové kalhoty se osvědčily jako kalhoty, pro které je potřebná velká odvaha.

A tak jsem šla, na borůvkobraní navlékla mé tyrkysové kalhoty, svoji látkovou tašku (ze které si všichni mimochodem dělají srandu, protože je na ní prý znak Iluminátů) a s obrovskou odvahou vstoupila na pozemek, kde se borůvkobraní uskutečnilo. Při zjištění, že na mě nejsou házeny zlé pohledy, které by mě mohly zkoumat stylem: "Co to sakra...", byla jsem nadšená a uvědomila si, že člověk vlastně vůbec nemusí být omezován pohledy ostatních. Nemusíme se ohlížet na to, zda-li na nás holka s růžovými vlasy hází pohledy, protože my máme tyrkysové kalhoty.

Musíme se přestat nechat ovlivňovat ostatními, přestat řešit názory těch, kteří tiše závidí, a kupovat si to, co je nám příjemné, co se nám líbí a čím si myslíme, že oslovíme ostatní. Toto diskutované téma je rozhodně na delší dobu a pokud byste si na něj přáli i video, dejte mi rozhodně do komentářů vědět! Já si jdu na sebe vzít tyrkysové šaty a vyjdu vstříc našim českým, závistivým ulicím.