Stalo se vám někdy, že byste vyhráli nějakou cenu? Náhodně
vás kdokoliv na internetu vybral a prostřednictvím generátoru náhodných čísel
jste měli obrovskou radost? Díky Terezce z Terezainoslo jsem dostala
možnost se zúčastnit budějovického UrbanTrainingu, který se konal přibližně
před dvěma týdny. Mé myšlenky a pocity byly smíšené a já se popravdě bála toho,
co mě během dvou hodin bude čekat. Ale díky Terce jsem dostala mnoho inspirace
a její články o UrbanTrainingu mě naprosto navnadily a přiměly mě k tomu,
abych během 120 minut překonala své síly a dostala ze sebe vše, čeho jsem
schopná.
Spolu s dalšími asi 27 ženami jsme se sešli
v obchodě Huddy v Českých Budějovicích, odkud jsme také v pět hodin
vybíhaly vstříc budějovickým ulicím. Na uvítanou jsme dostaly moc hezké
taštičky Kari Traa s funkčními triky v hodnotě asi 1200,-. Bezpochyby
mi udělaly obrovskou radost a musím říct, že jsme jimi krásně prozářily nudné a
počasím zachmuřené ulice.
V obchodě Huddy nás pronásledovaly fotografové,
natáčely nás téměř při všem a pro mě to byla neskutečná sranda, protože já a
kamery jsme docela spřátelené (díky bohu za praxi na Youtube). A tak jsem
mávala na všechny strany a dávala fotografům najevo své nadšení.
Program UrbanTrainingu
Pokud si nedokážete pod tímto pojmem cokoliv představit,
s radostí vám nyní sepíšu všechny aktivity, které jsme v onen den
dělaly. A že jich bylo. Nikdy bych nevěřila, že dvě hodiny tak strašně rychle
utečou a zároveň, že se při nich dá dělat TOLIK věcí! Z prodejny Huddy jsme
běžely přes Lannovu třídu („Lanovka“), kde nás příjemné „trenérky“ proháněly a
mnohokrát nás dokonce přiměly, abychom udělaly známý „dřepkins“ přímo na
chodníku. Tím mi trenérky dokázaly, že už i ulice se dá využít naprosto
k čemukoliv a sedy lehy rozhodně nebudou bolestivé, pokud je na dlážděném
chodníku provedete správně. :-)
Z Lanovky jsme přeběhly do parku Na Sadech, který jsme
využily k příjemné rozcvičce, během které jsme zahřály naše ztuhlé svaly.
V ten den byla opravdu zima a byla jsem ráda za takové rozehřátí. Ze Sadů
jsme běžely na náměstí Přemysla Otakara II., kde jsme využily městské objekty
k posilování. A tak jsme začaly dělat kliky o kašnu. Úsměvné na tom všem
bylo, že nám fandili japonští turisté a většina si dokonce myslela, že náš
UrbanTraining byl součástí Majálesu, který mimochodem byl celý ten týden
pořádán.
Z náměstí jsme běželi na Sokolský ostrov, kde jsme
běžely mezi studenty, turisty a pořadateli majálesu, kteří z nás nejspíš
měli velkou srandu. O to větší adrenalin jsem v sobě měla a myslím si, že
jsme se vlastně všechny chtěly pořádně ukázat. :-) Na tzv. „Sokoláku“ jsme
posilovaly, dělaly mnoho lehčích i náročnějších cviků, které jsme asi dvakrát
opakovaly. Ze Sokoláku jsme pokračovaly dále skrz nábřeží až k rozhledně
Železná panna, kde jsme posilovaly o zábradlí, které vede okolo Malše. Tato
část byla nejnáročnější a pro některé nezvládnutelná. Každopádně já jsem držela
a zmákla to. A díky tomu jsem si dokázala, že mám v sobě mnohem více síly,
než jsme čekala.
Cestou zpátky do prodejny Huddy jsme ještě stihly mnoho
dalších zastávek, které se nesly v duchu dalších posilování, ale také
protažení. Pokud znáte pozdrav slunci z jogy, asi si dokážete představit,
jak naše tzv. „cool down“ vypadala.
UrbanTrainingu se ráda zúčastním i příští rok. Tato norská
akce mě naprosto nadchla a já děkuji za to, že jsem mohla vidět, že se stále
najde několik nadšenkyň, které sport dělají i pro zábavu. Díky UT jsem
zjistila, že cvičení je zábava a rozhodně se nemusí dělat za mnoho peněz
v zadýchaných posilovnách. Stačí proběhnout parkem, zastavit se u pár
laviček a výsledek bude téměř totožný. Tak co, půjdete do toho taky?? :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat