Nedovol, aby tě pot vyřadil ze hry ven!

Článek si také můžete přečíst ZDE!

Přijímací zkoušky a maturity jsou snad největší stresová období těch, kteří se pilně snaží dokázat něco, co si dlouho přejí. Ovšem takový stres přinutí snaživce se více potit, nervovat a obávat. A díky tomu všemu vznikají nepříjemné kruhy v oblasti podpaždí, které jsou značně viditelné pro celé osazenstvo, které právě u přijímacích či maturitních zkoušek je. Nejjednodušší a nejrychlejší cestou, jak se takového nepříjemného "darebáka" zbavit, je určitě vhodný deodorant! A je rozhodně jedno, jakou formu deodorantu si jako obranný štít proti zápachu a pocení vybereš. Rozhodně vše nenechávej osudu a před pocením raději nahoď něco, co tomuto malému nezmarovi zabrání!

I já střídám své deodoranty jak ponožky a je opravdu těžké si vybrat, který se stal mým oblíbeným a jakou formu deodorantů nejvíce používám. Naštěstí nemám citlivou pokožku, a tudíž si nemusím lámat hlavu s tím, jestli mi například deodorant sprejový nezpůsobí v oblasti podpaždí vyrážku. Čeho se ale nejvíce obávám jsou skvrny na oblečení, ty totiž vznikají téměř po každém použití jakéhokoliv deodorantu, nejčastěji se s tímto problémem setkávám při použití deodorantů kuličkových (gelových) nebo tuhých. Z toho logicky vyplývá, že nejraději sahám po sprejovém, který nejen skvěle osvěží, ale také téměř žádné skvrny nevytvoří. Já jsem si ozkoušela rovnou tři formy takových deodorantů a udělala si v hlavě jasno s tím, jaká forma je pro mě ta pravá.

1. Axe Anarchy - for her (sprejový)
Začnu asi tím nejlepším, resp. novinkou od značky Axe, kterou je sprejový deodorant pro ni! Při spatření tohoto deodorantu jsem utrpěla menší šok, protože jsem zvyklá na formy pro muže, nikoliv pro nás, něžné dívky, ženy, dámy,... A o to více jsem možná byla zvědavá, jak taková novinka bude vonět a fungovat. Byla to láska na první přivonění. Taková něžná vůně, která se ale mísila s trochou výraznější krasavice, ale dohromady tvořily krásné jemné kombo, které ale příjemně cítili i ostatní. Deodorant má velmi vtipné a zajímavé otevírání (já tomu říkám stříkátko), které se při pootočení otevře. Není proto potřeba žádného víčka. Sprej skvěle udrží pot tam, kde má být a nepustí jej jen tak ven. Proto jsem si možná tento deodorant zamilovala. Jedinou nevýhodou je jeho velikost, bohužel není díky své tloušťce dvakrát skladný.

2. Dove - invisible dry (tuhý)
Do oka mi naopak padl deodorant Dove. Oproti Axe má mnohem jemnější, něžnější a ženštější obal, který mě mile překvapil a samozřejmě mi hned připomenul ten skvělý Dove, který vždy používala má babička a v naší rodině se drží i dodnes. Proto jsem byla ráda, že se v mých rukou vyskytl další produkt této značky, který má navíc jednu novou super funkčnost. Neobarví až 100 barev oblečení! A tak jsem jej hned otevřela s plním očekáváním, přičichla jsem si a spokojeně zavrněla. V duchu jsem si totiž přála vůni velmi jemnou, něžnou a mýdlovou a právě takovou vůni mi tento deodorant přinesl. Horší je to s nanášením produktu, kdy mi při nánosu tvoří maličkou vrstvičku a dělá menší žmolky. Naštěstí jsem jej v podpaždí necítila a spokojeně s ním psala všemožné testy asi 7 hodin, pak vůně začala vyprchávat a deodorant skvěle redukoval tvořící se pot. Za mě rozhodně ano!

3. Dove - invisible dry (gelový)
Poslední produkt je od stejně značky ze stejné "kolekce", kterou je opět invisible dry. Kuličkovým deodorantům jsem téměř nikdy neholdovala, a proto jsem z něj byla nejméně nadšená. Očekávala jsem totiž, že po nanesení bude tvořit lepivý efekt, což se také splnilo, ale... Po pár vteřinách ta nepříjemná ulepenost zmizela a já mohla jít s chutí na vlak. Produkt má stejnou vůni jako předešlý, té prostě holduji nejvíce. S obarvováním samozřejmě problém nemám, vždyť přece právě tomuto problému má deodorant zabránit!

Nakonec jsem pro tebe přichystala menší dotazník, abych ti ukázala, jak jsou na tom ostatní s deodoranty. Všichni měli téměř stejný názor jako já.

Otázky:
1. Požíváš kuličkový (gelový), tuhý nebo sprejový deodorant?
2. Proč právě ten?
3. Měla jsi někdy problémy kvůli deodorantu s obarvením oblečení?

Odpovědi:
Míla, 17 let
1. Sprejový.
2. Myslím si, že je jeho používání hygieničtější a také déle vydrží.
3. Ano. Změnila jsem značku deodorantu.

Majda, 16 let
1. Sprejový, občas tuhý.
2. Vydrží déle.
3. Ano, bohužel jsem jej přestala používat.

Lucka, 15 let
1. Sprejový, občas tuhý.
2. Má delší výdrž.
3. Ano, nejvíce se mi fleky dělaly na černém oblečení, také jsem změnila značku.

Martina, 16 let
1. Sprejový a kuličkový
2. Sprejový je mnohem pohodlnější, než tuhý, který si musím mimochodem půl hodiny "matlat". :-)
3. Ano.

Markét, 15 let
1. Sprejový
2. Je více praktický a aplikace je rychlá a pohodlná.
3. Ano, občas na černém oblečení. Při koupi deodorantu, který se soustředil na odstranění fleků na černém oblečení, bohužel dělal to samé.

Heduš, 15 let
1. Tuhý a sprejový
2. Jsem s nim více v bezpečí (proti potu),  mám s pocením docela problémy.
3. Ano, všechny, které jsem zatím vyzkoušela.

Jak je vidět, sprejové deodoranty zkrátka vedou a problémy s fleky měla každá z nás. Proto zkuste právě Dove, který opravdu funguje a s ním budete mít od fleků navždy vystaráno.

Jak jsem včera začala doopravdy žít! - úvahy náctileté

Zdravíčko,
včerejšek jako by přinesl nový život, uvědomění a radost. Včerejškem začalo léto, pro mě tedy konečně volno a samozřejmě že i pro ostatní školáky. Na druhou stranu toto léto bude opět směsicí nudy, nicnedělání, kopání se do zadku a občasných výletů s rodiči nebo přítelem. Každopádně jsem se rozhodla, že tímto létem započnu vařící a pečící mánii, zkusím nějaké ruční práce (vyrábění různých věcích), protože na ty jsem švorc a zkrátka přinutím své druhé já, aby se sebou něco dělalo a nemrhalo volným časem.

Prozatím si prázdniny užívám co mohu, i když je teprve 2. den (já to tak beru), kdy nemusíme vstávat v pět hodin ráno, abychom stíhali tu klasickou rutinu na vlak. Včerejšek totiž řadím mezi nejlepší dny, které se staly mými obrovskými vzpomínkami. A díky kterým jsem také poznala, jak ostatní lidé a spolužáci dokážou být luxusní.

Mám spolužačky, které jako bych znala celé 4 roky, a přitom se známe teprve rok. Rok, kdy jsme se poprvé poznaly a tenkrát na Sokolském ostrově trhaly trávu s ostatními a seznamovaly se. A půl roku trvalo, než jsem přišla na to, jak úžasných těchto 8 děvčat je. Vlastně děkuji za včerejšek nejen díky tomu, že mě a spolužačce připravily úžasnou oslavu narozenin, ale také za to uvědomění si jejich dokonalého a pevného přátelství.

Nechci se trapně rozjímat nad tím, jaké BFF jsme, protože nejsme. (Pokud nepočítám slečnu Trolču, která je zkrátka festovní). Jsme propojené určitými vazbami, které nás dokonale spojují. Máme si co říct, dokážeme si užít srandu, shodnout se na mnoha věcech a užít si zábavu. Je mi trochu k pláči, když si uvědomím, jak jsem celé ty roky slepě hledala partu, se kterou bych si po škole šla sednout na trávník a prodrbat vše možné i nemožné. Nikdy jsem takovou partu nenašla až nyní, na střední.

A pokud mi dovolíte, ráda bych se ještě k zítřku vrátila. Já a kámoška budeme mít brzy narozeniny a shodly jsme se na tom, že oslava s dalšími šesti spolužačkami by byl skvělý nápad, a tak jsme rozhodly, že sezení na "Sokoláku" bude tím pravým. Spolužačky nás mile překvapily a nad naše očekávání nám upekly nádherný dort, který dokonale charakterizoval to, co milujeme a co nás baví. A pak jsme jen žraly, kecaly, fotily, žraly, kecaly, fotily,...

...až jsme se sbalily a odjely do kina na fantasy film, který se stal druhým fantasy filmem, který jsem kdy zhlédla a uznala jsem, že filmy podobného druhu budu sledovat častěji. Zloba: Královna černé magie mě mile překvapila ve skvělém 3D zobrazení a já jsem strašně ráda, že jsem za tento film takové prachy dala.

Včerejšek byl zkrátka legen... počkejte si... dární... LEGENDÁRNÍ! Uvědomila jsem si, koho jsem v prváku poznala, uvědomila jsem si, jak úžasné osoby kolem sebe mám a zároveň si povšimla, že začínám pořádně žít.

A tak jsem se při cestě domů z Budějovic nadechla a uvědomila si, že můj středoškolský život teprve začíná i přes to, že začínají prázdniny. Jaká ironie.

Jak to vidím do budoucna? - zhodnocení celého prváku na střední

Mí milí čtenáři, mé milé čtenářky.
Konec školního roku se chýlí ke konci a častokrát od svých učitelů poslouchám a odpovídám na otázky, které směřují k mým názorům na naší střední školu. Asi se vám nebudu svěřovat s tím, na jakou školu chodím, každopádně vám prozradím, že navštěvuji obchodní akademii s oborem ekonomické lyceum. Kdo by to do mě řekl, že?

Škola je to jako každá jiná, rozdíl je v tom, že tato je nejvyhlášenější v jihočeském kraji, ale tuto poznámku ke škole jsem při výběru jaksi přehlížela. Vlastně jsem přehlížela všechny chvály různých škol, protože můj dojem je nejhlavnější a ten jsem si mohla ověřit jedině jejich navštívením. A světe div se, sázela jsem naslepo a přihlášky poslala na školu, kterou jsem nikdy dříve nenavštívila a dnů otevřených dveří jsem nevyužila.
Nikdy jsem si svoji budoucnost nevyfantazírovávala (zajímavé slovo) v kanceláři u počítače, s kopou papírů na stole a hromadou práce před sebou. Ale čím více jsem do této školy chodila, čím více jsem poznávala taje ekonomiky, psaní všemi deseti a ostatních předmětů, které se na tento obor zaměřovaly, tím více jsem cítila chuť přesně tuto práci dělat. Přestávala jsem více a více ztrácet naději v tom, že bych jednoho dne nastoupila do zaměstnání s kávou v ruce a skládáním si v hlavě nového článku do časopisu. Neviděla jsem ani v naději v tom, že bych jednou skončila u kariéry redaktorky. Při zjištění toho, že nebudu v budoucnu dělat to, co miluji, jsem více vynaložila úsilí do psaní blogu. Od té doby píšu více a více článků, mám založené desky svých psacích úspěchů, sešítek s nápady, desky na rozhovory,... Snažím se a miluji to.

Majáles, já a Marťa

Škola je pro mě přínosem, ať je jakákoliv, ale musím říct, že naše obchodka je přímo tlačák vědomostí do hlavy. Nikdy jsem nezalehla nad kopu učebnic a neučila se, ale čím více testů a zkoušení jsme měli, tím větší cíle jsem si kladla a tím lepší známky jsem měla. Zítřek zakončím dvěma dvojkami, které budou tou pravou tečkou za zvládnutím prvního ročníku.

Když tedy školu a celou ekonomiku shrnu, jsou to jedny z mála věcí, které mě opravdu baví. Což je celkem ironie, protože já jsem vždy měla hrůzu z toho, že bych se jednoho dne měla učit slovíčkaření typu "Zákon o obchodních korporacích" nebo "Personalistika". Ekonomika je pro mě přínosem. Je to dění, které mě vtáhne do situace našeho státu. Při ekonomice člověk více přemýšlí, vymýšlí nové a nové příklady, ptá se a zajímá. A i přes to, že má vždy na konci čtvrtletí učení až nad hlavu ví, že to vždy zvládne, protože ekonomika je ta nejjednodušší věc na světě. (Řekneme si ve čtvrťáku)...

Poznávám smysl svého života - zasahování do mého soukromí

Zdravím své milé čtenáře a čtenářky,
dlouho, velmi, velmi dlouho na blogu nebyl žádný deníček, díky kterému byste mohli vědět, jaká je má situace v osobnějším životě a jak trávím svůj volný čas, když ne psaním článků, popř. natáčením videí. Samozřejmě logicky dnes skončila opravdová vyučování a následuje volný týden plný výletů, volných hodin a kina. Takže vlastně ode dneška máme to opravdové leháro (pokud samozřejmě nepočítám prázdniny).

Svůj první školní rok na střední bych ráda zhodnotila v jiném článku, který bude čistě o tom, jak jsem se učila, jak jsem prvák zvládala i nezvládala, a kolik lidí jsem poznala. Ale to opravdu necháme na jindy. Rychlejším a stručnějším zhodnocením v tomto článku bude samozřejmě vysvědčení, které dopadlo vlastně nad má očekávání. Jsem ten nejšťastnější člověk, který dokázal to, co chtěl a předčil svá konečná očekávání. Dvě dvojky se tyčí na mém vysvědčení a já jsem za ně šťastná, protože mám samozřejmě vyznamenání a tím i svůj obrovský úspěch.

Po každém doběhnutí mých x kilometrů, docvičení svých workoutů s Jillian Michaels a snězením několika zdravých jídel, se plácám po ramenou a usmívám do zrcadla. Jsem ten nejšťastnější člověk, který snad na tomhle světě může být. Mám úžasného přítele, což už všichni víte, rodinu, která mě ve všem podrží a přátele, kteří jsou bezkonkurenční a lepší, jsem si nemohla přát. Možná proto si i uvědomuji, že můj život začíná nabírat obrátek a já jsem se otočila o 180°. Z úplného dna jsem se vyšplhala výš, ale stálo mě to spousty úsilí, špatných nálad, stresu, nervů, ale také i radostí z určitých pokroků.

Jsem tam, kde jsem. Šťastná díky tomu, že jsem jakžtakž ve formě, zdravá (pokud nepočítám problémy se zády) a odpočatá. Avšak několik věcí mě trápí a vlastně je i znáte a víte o nich díky předchozímu článku. Jídlo mi stále dělá problémy, mám z něj zkrátka depky a nevím co s tím. Ale už se to vše začíná dávat do normálu.

A pokud některé z vás zajímá, co plánuji na prázdniny, tak vám s radostí mohu odpovědět, že nic… Prázdniny budou jako každé jiné, nikterak zajímavé a naplněné. Mám v plánu opět hlídat, chodit ven s přítelem, jezdit do JH, psát, psát a psát, točit, točit a točit a spousty jiných aktivit, které mě baví. Také první týden plně proslavím, protože mě čekají několikáté narozeniny (ne, svůj věk vám neprozradím). Tudíž mě čeká oslava za oslavou a já se nemůžu dočkat. To, že s přítelem budeme již tři roky, dodávat také nemusím, ale mám tu potřebu se vám s tím zkrátka svěřit. (Doufám, že se nezlobíte).

Tak fajn, to je asi tak úplně vše o mém životě i neživotě. Jsem šťastná tak, jako nikdy a plná elánu a očekávání. Doufejme, že mi to dlouho vydrží.

Má nejspolehlivější letní osvěžení (kosmetika, jídlo, pití)!

Zdravím mé milé čtenáře a čtenářky,
léto se konečně dalo do plného proudu a druhý letní den nás přivítal s krásným sluníčkem a příjemným teplem. Sice nevím, jestli je dnešní počasí na koupačku, ale rozhodně alespoň na opalování vhodné je. A abyste při takovýchto letních aktivitách nepadli na napospas vedrům, úpalům, pocením a dalším nepříjemným faktorům horka, mám tu pro vás několik typů, jak se jim účinně a efektivně vyvarovat!

1. Pečující, kosmetické osvěžení
Kosmetika je zkrátka zázračná a dokonalá. Je sice pravda, že je to vše chemie, ale co dneska chemie není? :-) Proto se ji snažím využívat co nejvíce, protože splňuje to, co má a dodá našemu tělu nejen ochranu, ale i příjemné osvěžení, mládí a vizi odpočatosti. Mám tři oblíbené letní produkty, na které nedám dopustit.

Prvním je rozhodně Nivea deo spray, který jsem koupila "jen tak z hecu", protože jsem zkrátka měla potřebu si koupit nějakou kravinu. Nakonec se ukázalo, že tento produkt zas až taková kravina není a já si jej zamilovala. Má krásnou mýdlovou a jemnou vůni, a jeho "střička" mě skvěle osvěží. Další je na řadě Adidas deodorant, který miluji díky jeho úžasné parfemaci a samozřejmě kvůli tomu, že mé podpaždí zanechá v klidu. Adidas body spray používám asi rok a je to má ovocná stálice, která v letních měsících rozhodně nezklame. Skvělý je pro ty, kteří jsou spíše sportovního a ležérního stylu a nepotrpí si na těžké a dospělé vůně.

Nakonec je tu Bioderma a její skvělý opalovací krém s SPF 30. Dostala jsem jej jako dárek a moc tím nejmenované společnosti děkuji. Naprosto mi vyhovuje aplikace opalováku, která je opět v podobě "střičky". Každé pumpnutí mi dá "tak akorát" produktu, proto jej tolik nevypotřebuji a skvěle mi stačí. Nivea je jen takové doplnění když už není coby.

2. Osvěžující mlsání
Řekněte mi, kdo netráví léto bez nakrájeného melounu s nohama nahoru? Žádného takového člověka neznám a pokud někdo takový je, musí to ihned napravit! Meloun je osvěžující, sladký a zkrátka k nakousnutí.

Máte chuť na zmrzku, ale nechcete mlsáním hřešit? Zkuste sorbety. Chutnají jako krémovější ledová tříšť, jsou sladší (podle toho, jakou příchuť si dáte) a osvěžujícnější. (Zajímavé slovo). Rozhodně doporučuji sorbety od Carte Door!

3. Osvěžující chlastání
Neberte to doslova, jen mě nenapadlo, jak jinak než komicky titulek pojmout. K letním osvěžením vám doporučuji vodu s citronem do mega obrovského džbánu s ledem a mátou na závěr. Je to mega zdravé, mega chutné a mega osvěžující. Co víc si přát?

No, ale pokud prostě berete léto na lehkou váhu a tuky s kaloriemi neřešíte, nebo zkrátka máte chuť hřešit, zkuste chutné Milk shakey v Mc Donaldu. Jsou jemné, mléčné, ledové a chutné. Na výběr máte spousty příchutí a pokud chcete, můžete zkusit i Milk Shake royal, kdy vám do samého drinku přidají i polevu - karamelovou, čokoládovou nebo jahodovou.

Poslední a nejlepší ze všech těchto věcí je ledová káva. Existují kromě klasický shakerů i malé gumové shakery, ve kterých si připravíte vodu s kávou, do skleničky nalejete připravenou kávu a dolijete mlékem. Nakonec vše doladíte vanilkovou zmrzkou, šlehačkou a skořicí. ENJOY YOUR MEAL!

OOTD: Poslední dny školy s mint oblečením!

Nazdárek,

včerejším dnem jsem rozšířila svůj šatník o dva nové kousky, které jsem si naprosto zamilovala. Aneb další outfit je tu!!! Je to opravdu dlouhá doba, kdy jsem naposledy dělala outfitový článek a věřte mi, že mi to opravdu chybí. Jenže jsem bohužel neměla finanční prostředky na to, abych své oblékací zásoby mohla rozšířit, proto jsem se musela spokojit s tím, co mám a co jste u mě na blogu nejméně milionkrát viděli.

Včera jsem ale opět šla do mého milovaného Cropp Townu, který se stal mým nejoblíbenějším obchodem vůbec. Je to vděčný obchod s oblečením, kde najdu pokaždé to, co potřebuji. Snad jen jednou se mi povedlo, že jsem narazila pokaždé na hezké žabky s malými velikostmi, ale jindy mě ten „krám“ nezklamal. Dnes mě bohužel ještě naštval tím, že jsem si v něm chtěla koupit nádherné šaty, ale bohužel jej budou až do 30.6. opravovat, a proto na své letní lásky budu muset buď zapomenout, nebo čekat.

A tak jsem sáhla po mega dlouhé mikině v úžasné mint barvě, která skvěle ladí k mému novějšímu laku od Catrice. Mikča je ale natolik dlouhá, že jsem si ji nechtěla brát k džínům. Vypadalo by to fádně a dost divně, ale zase jsem neměla odvahu na to ji nosit samotnou, bez nějakého spodního dílu (pokud nepočítám spodní prádlo). Následovalo tedy Takko, ve kterém jsem si poprvé v mém životě koupila legíny. Ano, přesně tak, já Miška si koupila legíny! Světě div se, ale nemám z nich výčitky svědomí a necítím se v nich lacině. Ale stále nemohu pochopit dotyčné osoby, které si pod legíny vezmou tangáče a zadky mají zaříznuté až někam do tramtárie. Také nechápu určité typy lidí a jejich postav, které si takové uplé spodní díly mohou na sebe vzít.

A tak jsem vše sladila dohromady, nahodila svůj mint lak, obula černé balerínky, které mi ladily ke sportovní černé tašce a vyrazila. Ale věřte mi, že ne moc sebevědomě, protože jsem si chvílemi připadala jako někdo, kdo má pět minut před spánkem. Ano, přesně tak, mikča mi trochu připomíná pyžamo.

Začíná mi do hlavy lézt naivita z jídla . úvahy náctileté

Nazdárek,

zdravá strava a nové nasazení zdravého životního stylu mě převrátily vzhůru nohama. Vlastně vše, co nyní jím, je pro mě naprosto nové a tak trochu nechutné. Vlastně, těžce si na nějaká ultra-zdravá jídla těžce zvykám, a pokud mají mé spolužačky k svačině normální rohlík se šunkou a máslem, ráda jej ochutnám, což bych dřív rozhodně nedokázala, protože má mamka dělala naprosto totožné svačiny, které mi lezly na nervy. Pamatuju si, jak jsem si řekla, že se nikdy nebudu omezovat v jídle, budu jíst vše, ale v menších dávkách. Pak to vše přestoupilo na naprosto odlišnou úroveň a dnes se přistihnu, když odmítám mé oblíbené koláče, buchty nebo tlačenku s cibulí. Takhle daleko jsem to rozhodně dotáhnout nechtěla.

Každopádně stále nedržím dietu, která je pro mě snad tím nejnevýznamnějším zabijákem na světě. Jídlo jako takové by si měli lidé vychutnávat, užívat a rozhodně by u něj neměli řešit kalorie, tuky, apod. Nedržím dietu, nesnažím se o to zhubnout co nejvíce kilo a neomezuji své tělo před zbytečnými tuky, protože stále si pochutnám na kuřecím masíčku osmahnutém na oleji. Tomu zkrátka nikdy neodolám.

Co je ale horší je má naivita, která stále stoupá a stoupá. Mám výčitky svědomí téměř z každého jídla, které sním, když nemám. Snažím se dodržovat časové intervaly, jíst pětkrát denně, ale když se najím víckrát, nadávám si a nemám se za to ráda.  K čemu takové začátky navazují? Že by v omezování se, výčitkám a nenávistím sama sebe? Nikdy jsem nechtěla k něčemu takovému docílit, ale bohužel je to tak a já bych se ráda vrátila na ten bod, kdy jsem si s radostí kupovala avokáda, zeleninu a žampiony a měla ze sebe radost. Myslela jsem, jak po těchto jídlech budu zdravá, odpočatá,… Dnes i z těchto zdravějších surovin mám výčitky a to rozhodně nenasvědčuje něčemu dobrému. 

Každopádně cvičím již rok. Rok se držím na klasické úrovni nic nepřehánět a věřím tomu, že vše je k něčemu dobré. Cvičím stejně jako před rokem, nemučím se a snažím se. Ale jídlo je momentálně mým největším zabijákem, který mojí náladu a radost bohužel kazí. Proto děkuju za každou trpělivost mého přítele, který se snaží mi jídlo nevnucovat, protože ví, že odmítnu.

 Začnu s tím něco dělat, ale nejdříve si musím urovnat v hlavě, kdo vlastně jsem a co si mé tělo přeje.

Už jsi slyšel/a o čínském učení Feng shui?

ČLÁNEK SI MŮŽETE TAKÉ PŘEČÍST ZDE!

Pozitivní energie kolem nás je stále méně a méně, a proto je potřeba si ji nějakým způsobem "vytvořit" nebo alespoň zahnat energii negativní. Nejlepší učení, které tuto negativní energii téměř zničí, je feng-shui. Že jste o tom nikdy neslyšeli? Měla jsem tu možnost vyzvídat o takto zajímavém tématu a zjistila spousty nových a zajímavých informací.

Feng-shui se zabývá harmonií lidského života a vytvářením šťastného domova i pracoviště. V překladu pojem Feng-Shui znamená vítr a voda. Jde o proudění energie a vliv na zdraví a vitalitu člověka. Spojení těchto dvou prvků vystihuje energii Čchi, která je základem pro učení feng-shui. Díky učení feng-shui se dozvíme o situaci v oblasti zdraví, nálady, vztahu, kreativity, financí, rodinného života a kariéry.

Feng-shui pochází ze starověkých civilizací Egypta, Číny a Indie. Existují i některé příklady, které nasvědčují tomu, že v dávných dobách bylo toto učení spolu s Čchi používáno (např. u Stonehenge ve Velké Británii, který byl navržen tak, aby slunce zářilo přímo do středu a posilovalo tím celkový efekt samotného kamenného díla).

Nejrozšířenější informace o tomto učení jsou samozřejmě na internetu, ale nejspolehlivější jsou knihy. V nich jsou ověřené informace, které jsou psány i zkušenými instruktory. Ovšem nejvíce zkušeností o učení feng-shui se čerpá na kurzech o všem, co se feng-shui týká. Tyto kurzy také někteří nazývají workshopy.
Jak už bylo výše řečeno, zdraví, nálada, vztah, kreativita, finance, rodinný život a kariéra jsou věci, kterými se feng-shui zabývá. Pokud si nevíte rady v kariéře a nedaří se vám, zjistěte, čím jsou takové nepokoje způsobeny. Feng-shui je totiž schopné odhalit, co vám překáží v tom, abyste nastartovali úspěšnou kariéru. A takto můžete postupovat i u ostatních položek, které do vašeho života zasahují. Ovšem nemyslete si, že vám učení feng-shui pomůže naprosto se vším. Jsou totiž i problémy, které musíte řešit svým vlastním rozumem.

Na učení feng-shui navazuje spousta dalších učení a energií, které s ním úzce souvisí. Jedním z nich je například jin a jang (Yin/Yang). Jin a jang označuje různé druhy Čchi. Většinou se udává, že pojem jin znamená noc a jang den. Znak jinu a jangu se zobrazuje někde bílou částí nalevo a černou napravo a naopak. Někteří tento znak berou tak, že pokud je část jin nalevo, značí to učení jin a jang, ale pokud je napravo, značí přechod ze dne na noc. S učením feng-shui je propojená spousta energií - čchi, pět prvků a právě učení jin a jang. Tyto tři pozitivní energie jsou základními energiemi pro učení feng-shui.

Vždy by v domácnosti měla být část energie jin, která je více rozptýlená, chladná a pomalá. Energie jang je pravým opakem. Je zvyklá plánovat, v domácnosti je aktivnější a koncentrovanější. Pokud se střetnou dvě energie jin, je potřeba do domácnosti přidat některé prvky, které představují energii jang. Při takovém střetu dochází k nepokojům, rozporům a neshodám.

Pět prvků je další učení, které na feng-shui navazuje. Jedná se o přírodní živly oheň, zem, kov, vodu a dřevo. Tyto živly na sebe navzájem působí buď negativně, nebo pozitivně. Podle data narození zjistíte, jaký živel jste.

Existuje spousta knih, které se tímto učením a jeho spojitostmi, zabývá. V každé se vždy dá dozvědět něco nového, zajímavého a doplňujícího. Jsou i knihy, které se zabývají pouze domovem, zdravím a vším ostatním, kterému feng-shui pomáhá. Feng-shui je velmi složité učení, ale postupem času se o něm člověk dozví více a více. Oblíbené knihy jsou např. od Simona Browna, které pokaždé čtenáři přinesou něco nového a zajímavého.

Já moc děkuji za obsáhlé informace, knihy a materiály, které mi napomohly tento článek zhotovit. Článek tudíž není okopírovaný z internetu, jde o informace, které jsou z různých kurzů a semináří, knih a informativních dokumentů. Určitě se brzy těšte na další články, které se tímto zajímavým učením budou zabývat!

Nový přírůstek do rodiny, aneb jak jsem málem chytla infarkt!

Zdravím mé milé čtenáře a čtenářky,

dnešní den byl plně nabyt. Respektive ze začátku vypadala neděle jako každá jiná. Aneb klasický stereotyp - v půl deváté vstát, ve čtvrt na deset jít hlídat neteř a na oběd domů. Pak jsem odpolední, nedělní program nechala osudu a čekala, co přijde. Dnes jsme s přítelem usoudili, že bychom mohli naše reakce na nutnou potřebu po točené zmrzlině nějak uhasit, a tak jsme se vlakem vydali někam do tramtárie, kde na nás čekala úžasná smetanová zmrzka. To, že jsem si na zmrzku dali trdelník, následně další kopečkovou zmrzku a to vše završili nechutnou točenou kofolou, která chutnala po pivě (nejspíš špatně vypláchnuté hadičky) se jaksi neřeší. Ale byli jsme spokojeně přepleskáni.

Také nápad, že zpáteční cestou zajedeme k ségře, byl opět jen tak problesknutý. A tak jsme překvapili půlku naší rodiny, spokojeně si pohráli s mojí neteří... A pak to přišlo. Krásné malé kotě, co řvalo po celé zahradě a sápalo se malými drápky co ségřiných nohou. Roztomilostí jsme se oba s přítelem rozplývali, ale já jej vehementně přemlouvala, aby si nikdy kočku nepořídil! (Moc dobře vím, co to s naším Matýskem debílkem u nás doma v bytě obnáší). Bohužel měli sousedé tolik koťat, že byli za každé darování chlupáčka šťastni. Přítel se jel se ségrou na ně prý "jen tak podívat".

Při příjezdu auta jsem zahlédla, jak Michal sedí s hlavou sklopenou. Bylo mi to jasné, vezl si další přírůstek do rodiny. V duchu jsem si celou dobu přála, aby si kotě přivezl, protože jej dlouho chtěl, ale nechtěla jsem si to přiznat, a tak jsem navenek ježišmáriovala a kristepanovala, až jsem se nad jejími kukadly rozzářila. V tu chvíli bylo jasno, byli jsme zamilováni oba.

Tudíž máme novou krasavici jen pro sebe. Jmenuje se princezna a je to to nejnádhernější kotě na světě. Je to asi divné, ale těším se, až tenhle ďáblík vyroste a bude krásně chundelatý. Vlastně, chundelatá. Chundelatá princezna.

Jaké vidím rozdíly mezi blog.cz a blogger.com? - úvahy náctileté

Zdravím.
vše je opraveno, vše je dopsáno a já se odteď mohu věnovat pouze vám mí milí čtenáři. Vězte mi, že poslední měsíc byl katastrofální a já jsem natolik unavená, že již teď v půl desátý jdou na mě mdloby, chce se mi spát, atd. Každopádně čas jsem si pro vás našla tak jako tak a tentokrát s trochu zajímavějším článkem, který bude o dvou stránkách, které vám umožňují mít svůj vlastní blog, a sice - blog.cz a blogger.com. Mezi těmito stránkami jsem se snažila dlouhou dobu najít jejich pro a proti a nakonec se mi taková porovnání povedla. Častokrát jsem se od blog.cz snažila utéct na blogger, ale vždy mě cosi táhlo na můj blog původní. Dnes jsem již přes půl roku na bloggeru, a rozhodně bych neměnila.

Blog.cz

• Rubriky - největší výhodu, kterou snad na blogu vyhledávám z hlediska přehlednosti jsou rozhodně rubriky. Ty mi vždy vyhovovaly a vždy se mi líbilo, že je mohu nahradit i různými nápisy, obrázky nebo kliparty, aby blog vypadal lépe po designové stránce. Bohužel tento bod na bloggeru postrádám, samotné TAGY mi nestačí.

• Soutěže - blog vám umožńuje si zasoutěžit s ostatními blogy, ať už je to z hlediska samotných blogů, nebo například ve vzhledu blogerek/blogerů. Blog jako takový umožňuje větší propojení mezi blogy, což je pro něj rozhodně palec nahoru.

• "Přátelství blogů" - na blogu jsem se vždy cítila jako v blogové rodince, nepřipadala jsem si v něm osamocená a věděla jsem, že v širokém období je spousta lidí, kteří tak jako já ťukají do klávesnice. Ale blogger takový není. Nikde nemohu vyhledat nejnovější články ostatních, nemohu si přečíst nejlepší články za týden a postrádám i jakýsi knižní klub, který mi blog.cz poskytoval.

• Spolupráce - díky blogu mám profil na krásné.cz. Díky němu jsem tam kde jsem a nikdy mému původnímu blogu nepřestanu být vděčná. Blog totiž jako jediný spolupracuje s krásnou.cz a pokud na ní chcete mít svůj profil, musíme být zaregistrovaní na blog.cz.

• Jednodušší práce - Blog jako takový je naprosto jednoduchý. Chcete napsat článek? Napište titulek, přiřaďte k němu rubriku, napište obsah a je to! Blog.cz je jednoduchý i z hlediska úpravy designu, která je triviální a pro začátečníky naprosto dostačující.

 Blogger.com

• Mezinárodní - u bloggeru máte velkou šanci, že se někam dostanete. Protože blogger je celosvětová stránka, kde si můžete svůj blog založit. Tudíž je více než jasné, že váš blog denně mohou navštívit i Američani, Francouzi,... 

• Spolehlivost - v Bloggerovi mám obrovskou důvěru. S blogem jsem měla často problémy, nezveřejňoval mi články, nezveřejňoval přednastavené články, nefungovalo počítadlo návštěv,... Blogger je v tomto ohledu jiný. Výhodou dokonce je, že si nemusíte zakládat TopList, jelikož blogger má své počitadlo, které si na blog můžete vložit.

• Rychlost - blogger je ultra-rychlý a pokud máte Google chrome, šlape vám to s ním jako hodinky. Největším šokem pro mě byla rychlost nahrávání fotek, kdy na blogu jsem čekala alespoň o polovinu víc, než zde na bloggeru. Články jsou ihned zveřejněné a netrvá jim ani sekund aby se uložily.

• Vlastní doména - Z klasického blogu lze udělat blog s vlastní doménou, můžete si tedy vytvořit vlastní stránky, samozřejmě placené. Abych pravdu řekla, netuším, zda-li je tato možnost i u blogu, každopádně blogger si tímto u mě získal palec nahoru!

Můžete si všimnout, že každá stránka má svá pro a proti. Mám ráda obě, ale k blogu se asi nikdy již nevrátím. Každopádně "Nikdy neříkej nikdy", že? A co vy? Pokud jste blogeři, jaká stránka je tou vaší TOP?

Kosmetika na pokračování: AVON - dekorativní kosmetika

Ahoj,
ráda bych dnes navázala na předchozí článek a sice kosmetikou pečující. Tak co, jdeme do toho? :-)

• Pečující kosmetika

Tělo - sprchové gely, tělová mléka (másla)
Ano, ano a zase jednou ano! Zde Avon zkrátka perlí, boduje a krade srdce. Miluji všechny tyto položky, které jsou výše zmíněné. Sprcháče jsou extra levné, extra super a extra voňavé, žádná chemie. Tělová mléka jsou úžasně lehká, rychle vstřebatelná a opět intenzivně voňavá. A másla? Jedině od Avonu právě másla snesu.

• Pleť - krémy, odličovací tonika

Na pleť se mi od Avonu také hromadí spousta kravinek. Mé srdce si rozhodně ukradl peeling, maska a čistící krém v jednom, které moji pleť vždy vrátí do normálního stavu a já si nepřipadám jako jedna velká, dlouhá a mastná koule. Odličovací tonikum, které je dvousložkové, mám již dlouho, ale stále jej používám. Nemám ráda jeho mastnotu, parfemaci a praktičnost. Ale vězte mi, že odlíčí naprosto vše. Zato o krémech se raději zmiňovat nebudu, tam za mě rozhodně ne.

• Vlasy - šampony, péče

Opět velké ano. Šampony jsou samy o sobě naprosto levné, proto po nich vždy v katalogu "sáhnu" a těším se na jejich dodání. A to samé je i u jejich masek, které ale tak často nepoužívám. Jsou velmi nabyté silikony, které mým vlasům zrovna dvakrát neprospívají. Nejhůř jsou na tom fixační laky na vlasy, které bohužel slepují, a dlouho při sobě vlasy nenechají.

• Ostatní péče - ruce, nohy, rty

Krémy na ruce si u mě místo v srdci nevybojovaly. Nebo spíš jde o to, o jakých krémech bychom mluvily. Pokud chcete krémy, které krásně voní, ale nic nedělají, nechoďte do toho. Je to zbytečná ztráta peněz a vězte, že je lepší si připlatit za smradlavější krém z mrtvého moře, který vám dá vaše ruce do pořádku.

Každopádně Avon je proslulý svojí řadou Foot works, kterou milují snad úplně všichni a i já. Peelingy, olejíčky, krémy,... to vše mé nohy dalo téměř do pucu. Stejně nakonec bohužel musela zasáhnout vazelína. A rty? Ty bych raději nezmiňovala, protože Avon zkrátka balzámy na rty neumí. Rozhodně ale velké plus připadá na tělové spreje, které vás úžasné osvěží.

• Nehty

Slibuji, že nejposlednějším bodem tu máme péči o nehtíky. Asi v této kategorii toho mám od Avonu nejvíce, a to jak laky, tak i péči. Top coaty, base coaty, urychlovače schnutí, olejíčky... Avon je v tomhle zkrátka pro mě tím nejlepším a Essence se rozhodně nevyrovná. Pigmentace laků je nádherná a po dvou vrstvách intenzivní, tudíž co jiného si přát?

Jak to máte vy s Avonem? Raději zaběhnete do drogerky a koupíte si věci na místě nebo sázíte na katalogy? (Já osobně jsem pro první variantu).

NOVĚ NA BLOGU: Kosmetika na pokračování - AVON (dekorativní kosmetika)

Zdravím,
má sbírka kosmetických miláčků se hromadí a já sleduji, jak se mé košíčky začínají plnit do maličkých vrcholků. Těším se, až si koupím košíčky větší nebo dokonce celý regál pro kosmetiku! Ano, jsem závislák, ale je to má vášeň, obrovské kouzlo a chuť do života. A když jsem to vše s takovou radostí pozorovala, rozhodně nešlo si nevšimnout značek, od kterých mám spousty výrobků. A tudíž jsem se rozhodla, že začnu dělat jakési články na pokračování, které budou mít vlastní TAG, který si budete moc kdykoliv najít v menu, stejně jako ostatní TAGy (Jíme zdravěji, úvahy náctileté,...) Každá značka bude nést dva oddíly, a sice dekorativní kosmetika a kosmetika pečující (pokud půjde např. o kosmetiku Essence je jasné, že u ní pěstící kosmetiku hodnotit nebudu). Tak co říkáte na dnešní značku, kterou bude světoznámý Avon? (Článek jsem nakonec rozdělila do dvou).

Dekorativní kosmetika

• Oční stíny, paletky

Kosmetika Avon je významná svými levnými produkty, je to taková skvělá alternativa pro levnější, za to ale docela kvalitní kosmetiku. U Avonu rozhodně vždy obdivuji obaly, které nejsou laciné, ba naopak. Jsou pevné, bytelné a do očí bijící. A co se týče právě paletek a očních stínů, platí to u nich dvojnásob. Abych se přiznala, a jistě to všichni ví, na oční stíny si dvakrát nepotrpím. Je sice pravda, že jimi každý den tvořím bláznoviny na očích, ale postačí mi dvě paletky od Sleeku a několik mono stínů. Každopádně rozhodně budu zásoby rozšiřovat. :-)

Stíny od Avonu nejsou moc pigmentované, což je jejich hlavní minus. Pro mě je prostě pigmentovaný stín základem a jiné východisko ani privilegium u něj nehledám. Jakmile stín není takový, jako v obale, automaticky si na něj utvořím spíše negativní názor. Bohužel stíny Avon moc dlouho nevydrží, a proto používám jejich úúúžasnou bázi, která DOKONALE prodlouží výdrž všech mých stínů. Avone, za to palec nahoru!

• Produkty na rty - lesky, rtěnky,...

V tomto také nejsem extra velký mák, ale něco málo se u mě od Avonu na rty najde. Např. krásný třpytivý lesk na rty, který má stříbrné odlesky, které hází světlo na každého, kdo kolem vás projde. A proto jej miluji. Sice vydrží prd a šišky, ale to vše mu prominu a s radostí jej přetřu další vrstvou. Rtěnky jsou na tom o něco lépe, já sice rtěnky od Avonu moc nepoužívám, ale za to mamka je jejich velkou milovnicí. Vychvaluje si je na celé kolo a říká, že je s nimi spokojenější, než s x let starým Dermacolem (s tím já zase nesouhlasím).

• Pleť - makeup, pudr,...

Jak tak zjišťuji, Avon pro mě není dobrou kosmetikou z hlediska dekorativky. Možná proto vždy přetáčím listy hlavně na zadní strany pečující kosmetiky, kde si přijdu na své. Každopádně jeden tónovací krém od Avonu mám a je tolik mastný, že jej nemohu dál používat. Bohužel. Někdy ale potají kradu mamce její makeupy od Avonu, které jsou vcelku lehké, odstínově mi ale tolik nesedí. Čert to vem.

Příště se těšte na druhý díl, který bude o kosmetice pečující a vězte, že bude kladněji hodnocený.

Můj denní stereotyp - úvahy náctileté

Vstávám v pět ráno... Navlékám si legíny, triko a bez vyčištěných zubů s neupraveným culíkem vybíhám ven, čerpám každičky čistý vzduch po bezesné noci a pomalu se ponořím do hlasité, rytmické hudby. Sleduji své nohy, porovnávám jejich rychlost, kterou ale nenabírám, po ránu se šetřím. Dobíhám k malému altánku a pozoruji rybník, který je stále zahalený mlhou po teplé noci, která je následována chladnějším ránem. Užívám si slunce a říkám si, zda-li je možné, že ranní slunce tolik "paří". Raději myšlenky odkládám stranou a s klidným oddechováním protahuji své polámané a přeležené tělo.

Snídaní hřeším, ale je mi to jedno, potřebuji se nějak nabudit a potřebuji svému dni dodat několik gramů cukru, od toho to hřešení je. Proto ráno zajídám perníkovou bábovkou, zapíjím ji sladkým černým čajem a je mi vše fuk. Dívám se na nová videa, sleduji moji oblíbenou holandsko-českou youtuberku a můj mozek začíná pomalu zapínat. Uvědomuju si, že je dnes škola.

Navlékám na sebe předpřipravený outfit a směju se kombinacím, kterými na sebe kousky nenavazují. Ale nevadí mi to, nikdy jsem nebyla fešn-mák. Koupelnu přivítám s náručí a konečně si vyčistím zuby, opláchnu se a opět se vrátím do mého království, kde vytvořím novou fasádu na můj obličej, která nevystraší téměř každého kolemjdoucího. Jen někoho. Poslední přípravy vrcholí a já utíkám na vlak, který mi jede za pět minut. Děkuji za pouhých 100 metrů, které mě dělí od nádraží, téměř každý den. Protože jinak bych mohla pokaždé mému vlaku, který směřuje do mého neoblíbeného města, maximálně zamávat.

Společnost ve vlaku je pokaždé stejná, pokaždé ji stejně pozdravím, někdy prohodím pár slov, ale jinak mlčím. Spíš se těším na chůzi, kde si budu moc soukromě popovídat s kamarádkou, která mi dělá ve vlaku příjemnou společnost, ale bohužel na ni nemám tolik času, jako právě při cestě z vlaku do školy. Každý den vytahuji z batohu jiné desky, jednou je to čeština, podruhé němčina, potom zase ZSV. Ale každý den se alespoň na jeden předmět připravím nebo si zopakuji látku, která mě minulý den dvě hodiny otravovala a unavovala můj mozeček.

Vše završím sluchátky v uších a v tu chvíli dochází k tomu nejlepšímu. Krajina, Armin van Buuren, jen já a zvířata tam někde venku. Člověk by si nikdy běžně nevšiml, jak nádherná krajina a les a vše, co je kolem nás, dokáže být. Já se ale snažím o nic nepřijít a vychutnávám si každý skok zajíců, srnek a mávání křídly čápů.

A když si každičký den takové "atmo" připomínám, říkám si, proč si na všechno stále stěžujeme. Máme nádherné životy, s nějakými komplikacemi, ale to vše, co je kolem nás, je zkrátka bezstarostné. Tak proč si z takových pozitiv nevzít příklad? Proč se ubíjet samolítostí?

Narozeninový WISHLIST, aneb má nesplněná přání

Zdravím své milé čtenáře/čtenářky,
dlouhou dobu jsem přemýšlela, co bych si asi tak přála. Téměř denně chodím kolem D&M a téměř týdně se do něj zajdu povídat, pokaždé odcházím se smutným výrazem, prázdnými rukami a beztak s prázdnou peněženkou. Nejraději bych se za toto pololetí ve škole odměnila, ale to by bylo nad mé síly. Nejsem totiž člověk, který by si pár následujících věcí sám pro sebe koupil. Prostě se mi do toho nechce. Kupuji raději věci, které mám stále dokola, bojím se novinek a bojím se zbytečně vyhozených peněz. Jenže vše se má jednou zkusit, že? To na mě asi neplatí, a proto spoléhám na své rodiče, kteří by mi mohli pár mých snů splnit. A myslela jsem, že i vás by zajímalo, co si momentálně ukradlo mé srdce.

• Řasenka Maybelline - Great lash

Dnes mohla být téměř mou, kdyby mi prodavačky v D&M celou dobu nenamlouvaly, že je v akci za 50,- Kč a následně mi u pokladny oznámily sumu 130,-... S tím jsem je jaksi v mém vědomí poslala do háje a opět odešla bez lásky, která se stala láskou i Peti z Lovelyhair. Ráda bych zkusila to, co používala v mládí, navíc se mi líbí super retro obal a krásný kartáček. Je zatím asi tak jedinou drogerkovou řasenkou, která mě doopravdy uchvátila.

ZDROJ

• Korektor Catrice - retouch light reflecting concealer

Abych se přiznala, asi mi bude chvíli trvat, než se na tohoto mini božáka dostanu. Znám jej od LuxyLady a navíc jsem si v poslední době dost oblíbila světlé zvýrazňování okolí pod očima. Dodá mi to svěží vzhled a nevypadám tolik unaveně. Tedy alespoň myslím. Proto doufám, že právě tento korektor bude správným adeptem na zhoštění se takového úkolu.

ZDROJ

• Kniha Ztracená naděje - Colleen Hooverova

Dovolte mi, abych tyto body nechala rozházené a kosmetika aby se prolínala také s jinými věcmi. První díl této série Bez naděje mě uchvátil natolik, že si musím koupit další díl. Jedná se o úžasně napínavý příběh, který mi nikdy nedal spát. Možná proto miluji střední, kde jsou úžasné spolužačky, které mi dávají tak skvělé typy na knihy.

ZDROJ

• Kniha Feng shui od A do Z - Simon Brown

O této knize jsem již několikrát mluvila a dokonale by mi doplnila mé znalosti o tomto učení, které jsou mimochodem téměř nulové. Kniha je ale dražší, a proto mě možná trochu odpuzuje. Každopádně věřím, že jednou bude rozhodně moje!

ZDROJ

• "Volné" kalhoty

Absolutně netuším, jak takový typ kalhot, kdy jej máte na stehnech a lýtkách volný a až na kotnících je guma, nazvat. Takže pokud někdo z vás ví, jak se takové kalhoty přesně jmenují, sem s tím! Takové lítačky by byly naprosto boží na léto, kdy se nebudu alespoň muset potit v nechutných džínech a vztekat se nad vedry.

ZDROJ

• Žabky Cropp Town

Cropp Town je zkrátka mojí poslední záchranou, ve které seženu vše, dokonce i hnědé šaty, které urgentně potřebuji a plavky, které jsem hledala po všech čertech a opět mě Cropp zachránil. A tak jsem do něj zabrouzdala tentokrát pro žabky, a opět mě nezklamal. Žabky mají úúžasný design, ulítlý a charakteristický pro jejich značku Chillin, zkrátka Cropp Town pro mě vede.

• Rámeček Memories - NanuNana

NanuNana se stalo mým novým královstvím, které je v IGY v Českých Budějovicích. Naprosto jsem se do něj zamilovala, snad je díky sovičkám a spoustě jiným dekoračním věcem. Zaujal mě i obraz složený z menších rámečků za pouhých 400,- Kč. No není to úžasný?

ZDROJ

• BB cream Pure skin - Maybelline

Ani na prstech mých obou rukou nedokážu spočítat, kolikrát jsem po tomto krému v D&M sáhla s úmyslem si jej koupit. Vždy mě ale zarazila hrůzostrašná cena a vždy jsem jej opět vrátila. Proč ale taková jsem? Slibuji, že příště už půjde se mnou na pás!

ZDROJ

• WE-G17 gen4 - TAN [WE]

Dobrá, to nejlepší jsem si vlastně nechala nakonec... Pro někoho nepochopitelná věc, pro mě naprosto úžasná, praktická, pohodlná a uspokojující. Miluji hraní, miluji střílení a miluji tuhle plynovou zbraň, kterou vlastní můj přítel a vždy se držím zuby nehty, abych mu ji na každou hru neukradla. Jednou bude prostě moje a já ji nedám z ruky, to si pište!

ZDROJ

Tak co říkáte na má přání? Urban Decay a její Naked jsem ze seznamu vymazala, i když si jí přeji tak jako udělat maturitu. Ale je to otázka několika stovek, které bych prostě za několik stínů nedala. Možná jindy, třeba až udělám právě tu maturitu.

Povídání o mém psacím střevu a nové video! - úvahy náctileté

Zdravím své čtenáře/čtenářky,

fúúú, vše se krátí lidičky a já jsem z toho více než nadšená! Konečně budu za pár dní moc prohlásit, že mám vše úspěšně za sebou a celý prvák úspěšně dokončený. Prozatím vám tady nebudu dělat unáhlené závěry o tom, zda-li bdu mít vyznamenání nebo ne, každopádně vše vypadá nadějně. Dneska to bude opět trocha úvahy spojená s videem, které si rozhodně pusťte!

Pokud jste mými odběrateli i na mém youtube kanále, asi vás trochu zaráží má neaktivita, která je mnohem větší, než zde na blogu. Možná to i některé urazí a hlava jim to nebude brát, ale zkrátka blog je blog a youtube je youtube. Psaní je má vášeň už od 12 let, kdy jsem si založila první blog a s mojí přezdívkou už několik let po internetu koluji. A to jsou pro mě ty nejdůležitější prameny mého "básnického" střeva.

Youtube je jen takovým dolazením blogu, doplňkovým vedlejším koníčkem a vášní. Točení je pro mě spíše odreagování a také vykecání, protože jsem opravdu hodně ukecaný člověk a otravovat mé přátele mým neustálým žvatláním není to pravé ořechové. A tak vždy zapínám mobil a začnu povídat. Bez osnov a nápověd, záchytných bodů a napovídání. Jedu na "ostro" s obrovskou improvizací, kterou značně postrádám při klasických prezentacích, ale na youtube mi to zkrátka problém nedělá. Každopádně mluvení není to, čím bych se chtěla živit.

Psát a mluvit je totiž obrovský rozdíl. Psát můžete vše - své myšlenky, nápady, tipy, rady... Mluvit o svých pocitech je ovšem těžší a pokud vám dělá problém své pocity vyjádřit i kamarádovi, bude to problém i na kameru. A přesně takové to mám i já. Navíc nejsem zrovna jednou z těch, které by brečely na kameru. Ne, že by mi to bylo trapné, jen si nedokážu představit ty reakce lidí, kteří by na mě bez soucitu hleděly.

Proto to psaní, ta vášeň pro pár slov a chuť ťukat do klávesnice, která je větší než otevírání pusy na kameru. Ale i přes to si někdy na vás a virtuální povídání čas najdu. Protože i točení je jednou z věcí, které dělají můj život pestřejší a zajímavější.

Střední ze mě udělala jiného člověka - úvahy náctileté

Střední byl pro mě skok, asi jako když ze sladkých limonád přejdete na čistou vodu. No, je celkem zajímavé, že jsem zažila oba skoky a kupodivu mě z toho netrefilo. :-) A vězte mi, že oba přináší jen a jen dobrotu, která můj život dokázala změnit k naprosto obrovský změně. A to opravdu střední dokázala. Vše je na ní opravdu jiné, učitelé už nejsou tak bláznivý učitelé jako na základce, kde se k nám chovali k jako naprostým harantům, a to jsme byli v deváté třídě. Vlastně jsem se s nimi cítila jako někdo, kdo nemá právo naprosto na nic.

Na střední je to jiné, učitelé mi vykají a to je asi úplně největší změna vůbec. Když mi poprvé matikářka řekla: "Míšo, mohla byste prosím vypočítat příklad na tabuli?", myslela jsem, že se snad zblázním. Nelíbí se mi vykání, nejsem ještě ve věkové kategorii, kdy bych to od učitelů měla požadovat, a proto jsem ráda za některé učitele, kteří mi prostě tykají i přes to, že by neměli.

Střední ze mě udělala úplně jiného člověka. Více zaneprázdněného, více sebevědomého a hlavně více extrovertního, což vlastně střední pokládám tak trochu za nevýhodu. Nemám ráda být extrovertkou, protože být otevřená všem lidem ve třídě není fajn, ale jinak to nedokážu, furt do všeho kecám a taková jsem já nikdy nebyla.

O prosazování svých názorů ani nemluvím. Je sice pravda, že dokážu v pohodě ustoupit, ale pokud mám odlišný názor, nebojím se ho ostatním sdělit i přes to, že mě čekají nemilé pohledy. Ale docela jsem si na to všechno zvykla, i na ty nemilé pohledy, které mě naprosto netrápí.

Když to vše tak ve škole pozoruji, všichni jsou ze střední nadšení a neznám nikoho, kdo by střední neporovnával se základkou. Všichni se shodujeme na stejném názoru, že na střední byli spolužáci nenormální, nedalo se s nimi bavit a byli otravní. Ale čím to asi bude? Na základce jsem se se spolužáky vídala 9 let v kuse a věřte mi, že mě to už po 7 letech vážně přešlo a poslední dva roky byly peklem.

Myslím si tedy, že studium 4 let na střední je úžasně optimální, protože právě ve čtvťáku poznám, jací ti všechni lidé v mé třídě jsou a díky maturitám už rozhodně nezbyde čas na vyčítavé hádky.