sobota 31. května 2014

Nepodceňuj běh a inspiruj se mými radami!

Běh se stal v poslední době mojí obrovskou vášní, která doprovází mojí snahu o zdravý životní styl a doplňuje mé cvičební workouty. Je to takový zdravý způsob pohybu, kdy si vytřídíte všechny své myšlenky, zapomenete na stres a pokud zrovna nemáte sluchátka v uších, jediné co slyšíte, je dupání o zem. Každopádně běh by se neměl podceňovat a tak, jako musíme správně dělat dřepy (čímž si je i usnadníme a půjdou nám lépe) si zjednodušíme běh tím, že pro něj vyhledáme vhodné oblečení, způsob běhání, apod.

Hudba
Vlastně neznám nikoho, kdo by při běhu neměl sluchátka v uších. Hudba svým způsobem ušním bubínkům samozřejmě škodí, ale zároveň je výhodná v tom, že pokud nemáš síly a kuráž, dej si na playlist nějakou energickou písničku, která tě přiměje běžet až do konce a dát do svých posledních metrů co nejvíce sil.

Správné držení těla
Běžet a máchat rukama není zrovna správný způsob, jak zlepšit svojí fyzičku. Lokty drž při těle a rukama pokrčenýma do pravého úhlu pohybuj v rytmu nohou. Určitě víš, co mám na mysli a tudíž je potřeba jít do toho! Je dokonce dobré běhat přes špičky, nikoliv přes paty. Nohy tě pak budou méně bolet a budeš mít více sil. Ale pozor, nesmíš to přehánět, protože by zvrklý kotník uprostřed lesa nemusel být nic dobrého.

Motivace
Sledovat při běhu motivační obrázky jistě není zrovna nejlepší, protože je dobré se soustředit na cestu a hlídat si, kam šlapeš. Rozhodně je ale fajn si nastavit časovač a každý týden si snižovat více a více minut, které ti chybí do cíle. Takže si třeba nastav časovač tak, že do 25 minut musíš uběhnout 4 km, druhý týden to sniž např. na 23 minut, ... Takhle můžeš postupovat dále a dále, i když tedy nevím, zda-li by někdo dokázal např. za 10 minut 4 km uběhnout. :-)


Pohodlné oblečení
Fintit se na běhání je samozřejmě nesmysl, ale rozhodně nemusíš držet podmínku, že na běhání se berou pouze ošoupané boty s tepláky. Pokud chceš opravdu vsadit na pohodlí a nechceš se trápit při běhu tím, že se ti tepláky zařezávají do zadku, vezmi si cokoliv pohodlného. A co se týče bot, rozhodně si neber kecky s plochou podrážkou.

Nezastavuj!
Lepší je vždy běžet klidně pomaličku, hlavně nezastavuj. Samozřejmě pokud nebudeš moc dýchat a nebude ti dobře, nemuč se a zpomal. Jdi třeba rychlochůzí, ale nezastavuj. Tvé tělo se potom najednou unaví a vypne a tobě bude dělat opravdu velký problém pokračovat dál.

Raději sama
Společnost při běhání je rozhodně příjemná, ale pokud chceš jít běhat s kámoškou z důvodu krafání, raději zajděte na kafe. Běh je od toho, aby sis "odpočinula" od stresu, zlepšila kondičku a soustředila se na to, co děláš. Vždy je totiž důležité se při jakékoliv sportovní aktivitě soustředit na cvik, který zrovna provádíš, protože pak se může stát, že jej bude dělat špatně a tím je ti celé cvičení nebo samotný běh k ničemu. Naštěstí to u běhu není tak intenzivní, ale přesto je lepší běhat v klidu.

Správně dýchej
Na začátku tvé trasy si urči tempo, kterým budeš dýchat po celou cestu. Já se například po každých dvou krocích nadechnu nosem a při následujících dvou krocích dvakrát vydechnu pusou. Zdá se to možná nesmyslné, ale vyhneš se tím nepříjemnému "píchání" v břiše a lépe cestu tak zvládneš. Protože většina má problém právě s nedostatkem kyslíku.

Tak jo, doufám, že tímto článkem jsem ti objasnila, že běh rozhodně není dobré podceňovat a neměl by se brát na lehkou váhu. A co ty? Máš nějaký rady, které ti pomáhají?

čtvrtek 29. května 2014

Jíme zdravěji: Vitaminové bomby a postěžování si na školu!

Áhoj,
mé psací síly jsou momentálně v naprostých koncích a na poslední práci, u které jsem se fakt snažila, aby alespoň nějak vypadala, byla slohová práce. Momentálně nejsem ničeho jiného schopná, vlastně tu je opět článek se zdravým jídlem. Asi to bude většině lézt na nervy, ale jinak to bohužel nejde. Je to ten nejrychlejší článek, jaký snad sem na blog můžu hodit a věřte mi, že mi to tak vyhovuje. Stav mé energie se totiž výrazně zhoršil a já nejen díky hnusném počasí, ale i nedostatku spánku, trpím bolestmi hlavy, depkami a nepříjemnou náladou, což u mě moc známé není.

Nechci si vůbec nijak stěžovat, ale pokud chcete znát pravý důvod, proč ta neaktivita, tady je - prostě škola a škola a škola. Nic jiného v poslední době neslyším, než jen: "Budeme psát test, napište si kdy"... A tak v naprosté nouzi vždy vyndavám mého šedého kamaráda a píšu si už asi 10. termín nějaké písemky, která mě čeká. Jsem tedy v jednom kole, čas na sebe tuplem nemám, pokud nepočítám 32 minut s Jillian Michaels a veškerý čas věnuji stupidním náboženstvím v ZSV a vcelku náročné ekonomice. Snad se mi to snažení vyplatí. Ale teď už tedy na dnešní opět super-rychlé recepty, protože jinak to u mě prostě není. Nevyvářím bůh ví jak dlouho a raději sázím na rychlou a zdravou kuchyni, která vás dokonale zasytí.

1. Mrkvová svačinka
Přijdou vám Bebe sušenky a banán už naprosto nudný a chcete zkusit něco nového a jiného? Já jsem volila variantu mini-mrkviček, které jsou k zakoupení dnes už kdekoliv. K tomu jsem do kelímku od matujícího krému od Baley (zní to hnusně a nechutně, ale nebojte, je vymytý) přidala arašídové máslo. Mrkvičky jsem do něj pouze "namáčela" a vychutnávala. Opojná kombinace. :-)


2. Ovocná bomba
Klasika z největších klasik vůbec, aneb opět vitaminová bomba v podobě ovocného salátu. Ingredience jsou jasné:

- 2 banány
- 2 jablka
- hroznové víno
- 2 kiwi
- citron
- med

Vše nakrájejte do jedné mísy, pokapejte trochou citronu, aby banány nezhnědly (stejně zhnědly) a přidejte trochu medu. Nevím, jestli je ještě něco jednoduššího.


Tak to je pro dnešek vše. Doufám, že vám inspirace prozatím stačila, ale nebojte se. Čeká nás víkend a pro mě konečně volná sobota, takže kromě psaní všemi deseti se budu rozhodně věnovat i vám. Těšíte se? :-)

pondělí 26. května 2014

Má TOP sedmička laků a přípravků na nehty!

Ahojky mí drazí čtenáři,
dnes to bude takový delší článek o mých nejoblíbenější lacích na nehty. Spousta článků a také videí vám napověděla, že lakování se stalo mojí velkou zálibou a nedokážu se od něj jen tak odtrhnout, možná proto jsem se rozhodla i pro tento článek. Má sbírka laků a přípravků na nehty se značně rozrostla hlavně díky kosmetice Avon, která nabízí velký výběr nejen laků, ale také i pečujících produktů, které vaše nehty oživí, zpevní, zhydratuje a ochrání.

1. Avon - nailwear pro+ (naked truth)
Lak se stal mým miláčkem hned na první pohled. A když jsem jej vyzkoušela a nanesla na nehty, byla jsem v sedmém nebi. To, že lak vypadá jako korektor nebo makeup pro tmavší typy pleti nemusím ani zmiňovat, protože jsem nad tím docela dlouho uvažovala v mém posledním videu, kde jsem mimochodem lak také ukázala a dokonce i v akci. Všechny laky od Avonu jsou super-dlouho trvající a pokud k nim ještě přidáte přípravky, které jim napomohou k prodloužení výdrži, je to ještě mnohem lepší! Za mě rozhodně palec nahoru.


2. Catrice (56 Minter Wonderland)
Laky Catrice mě vždy uchvátily barvami a ostatní funkce padly v zapomnění. Vlastně jsem ani nepostřehla, zda tento lak drží nebo ne, ale pokud si dobře vzpomínám, vždy jsem jako další plus pro tyto laky kladla právě výdrž. Dlouhou dobu jsem sháněla mintový lak, pak jsem tyto touhy na chvíli odložila a po pořízení mikiny s mintovým motivem jsem opět vyšla na lov a dokonce velmi úspěšně. Ve stejný den, kdy jsem si koupila mikinu jsem narazila v Rossmanu na onen lak, který sice není podle mých představ, ale i přes to jsem se do něj zamilovala. Mintová není tak úplně mintová, zasahuje do ní více zelené než je nutné, ale to mi tolik nevadí. Možná bych lak brala trochu studenější.


3. Rimmel - 60 seconds (740 clear)
Jako malá jsem si vždycky lakovala nehty průhlednými laky, protože mi více nebylo dovoleno. Dnes tak trochu lituji mládeže, která se maluje černými laky a ... no radši toto téma opustíme, protože nechci z kosmetického článku udělat úvahu nad dnešními "třináctkami" (ale já jsem v té době nebyla o moc lepší). Zpět k tématu. Abych si připomněla má dětská léta, hledala jsem průhledný lak. Naštěstí mi drogerka nabídla širokou nabídku takových laků a mě padl zrak na rychle schnoucí, protože v té době jsem byla opravdu hodně netrpělivá a lak s delší dobou schnutí než 2 minuty šel rázem dolů. Jde o takovou klasiku, která nikdy neurazí.


4. Gabriella Salvete - Stars Enamel (17 - Eleganza)
Takovou barvičku všichni stoprocentně důvěrně znáte. A nejen ode mě, ale i z jiných blogů. Pískové laky miluji, ale jsou tolik výrazné, že nemám odvahu je koupit. Jediný tmavý, který mě nejvíce uchvátil byl právě tento, nejen díky svým nafialovělým odleskům, ale také díky bronzovému podtónu. K pískovým lakům není co říct, než jen snad "och a ach". A rozhodně stojí za to je mít těch pár dnů na nehtech i přes to, že se pak půl hodiny vztekám nad jejich odlakováváním.


5. Avon - péče (nail experts liquid freeze, nail experts base coat, nail experts platinum top coat)
Nail experts -liquid freeze - nejúžasnější věcí na světě je tento zázračný urychlovač schnutí laku na nehtech, který se stal mým miláčkem při prvním použití. Je sice trochu mastnější, ale rozhodně je mnohem spolehlivější, než foukání ústy na nehty.

Nail experts - base coat - pevně věřím a doufám, že tato báze pod lak prodlužuje jeho výdrž tak, jako báze pod makeupem. Mám v něm důvěru a dokonce jsem schopná i postřehnout, že tomu tak opravdu je.

Nail experts - platinum top coat - to snad úplně nejlepší na konec je tento toper na laky. Pokud chcete z vašeho matného laku udělat lesklou bombu, s chutí do toho s tímto nadlakem! Není rozhodně nic lepšího a jednoduššího.


DOPORUČUJI: Většina fotek těchto laků v akci se nachází na mém instagramu, tak jej nezapomeňte navštívit! :-) mis_sebistkova

A co vy, jací miláčci si u vás vybojovaly místo v srdci?

neděle 25. května 2014

Zhodnocení týdne zdravého dlabání!

Zdravíčko,
zdravá strava a pohyb se mnou dohromady dělají velké divy a já se cítím lépe, než jindy. Nerada bych dělala únáhlené závěry, ale myslím si, že tohle všechno mi jen a jen prospěje. Ráda bych se vám tak nějak svěřila s tím, jak se po takovém týdnu naprosté očisty a zdravého životního stylu cítím.

Nebudeme si nalhávat, kilo je dole, ale o to mi vůbec nešlo. Nešla jsem do zdravého jezení z toho důvodu, abych shodila pár kilo. Respektive ano, udělalo mi to radost a jsem na to pyšná, výsledky konečně vidím, ale není to hlavní důvod, který by mě držel nad tím, proč zdravě jíst. Spíš se cítím lépe, je mi lépe a nechodím každý večer spát s břichoboly tak, jako vždy. Nepotřebuju čokoládu na uklidnění (i když teď bych si jí teda fákt ráda dala) a nemám potřebu si kupovat sladká pití. Má pusa je totiž stále nacuclá na flašce s čistou vodou, která také mé tělo dokonale čistý od všech těch hnusů, které jsem doposud jedla a pila. Vlastně jsem za tento týden ničím nezahřešila, pokud nebudu počítat dnešní dezertíky v kavárně, kam se chystám. Ale co, člověk potřebuje jednou za čas vypnout a vychutnat si s radostí alespoň jednu věc za celou tu dobu takového jezení.

Dokonce vařím, nebo tedy alespoň se snažím. Nevím, jestli má jídla chutnají mamce, ale já byla posledně s mými žampiony spokojená. Minuty trávím nad videi, která jsou plná rad a tipů na super rychlé a zdravé snídaně, dokonce s takovými surovinami, které se u nás dají sehnat. Posledně jsem například zkoušela avokádo, které nechutná tak hrozně, jak vypadá. Zkrátka na sobě pociťuji, že nejsem konečně puťka, která si nechává svačinu dělat a bez poděkování si ji sebere z kuchyňské linky a jde do školy. Vstávám o 20 minut dřív a dávám si na přípravách záležet, protože jídlo miluji a o to více se těším i do školy.

Ale to vše má i své stinné stránky. Nepočítám pocity hladu kolem desáté hodiny, kdy mé kručení v břiše naznačuje, že bude následovat divoká noc hladu. Naštěstí mě hlad nebudí a já s prázdným žaludkem spím až do rána. Nebojte se, nedržím hladovku, jen se snažím nehřešit po páté. :-)

A pokud nepočítám pocity hladu, nic špatného mi zdravá strava nepřinesla. O to horší je to opět se cvičením. Tento týden byl plný "Killer ABSů" s Jillian a zjistila jsem, že nejsem schopná chodit, aniž by mě nepíchalo v pravém boku. Netuším čím to je, snad jen doufám, že mě tří-kilové činky nepřiměly k tomu, abych měla kýlu, protože to by mi opravdu chybělo. Rozhodla jsem se běhat. Běhám dlouhé rekreační stezky, snažím se bez přestávek a jde mi to, až na dnešní ráno, kdy jsem doběhla sotva do čtvrtky cesty a pak se zase vrátila, protože můj bok mi nedovoloval dýchat pravidelně a běhat v mém obvyklém tempu. Snad to bude v pořádku.

Tento týden beru za průměrný, takový startovací. Ještě v tom všem nejsem vůbec zběhlá, pokud nepočítám cvičení, a sama ještě nevím, co vlastně chci. Ale věřím, že jednou se mi povede najet na koleje, kterých se budu stále držet.

pátek 23. května 2014

JÍME ZDRAVĚJI: Oželte své pečící schopnosti a připravte si úžasný oběd a snídani!

Ahojky,
dnes se vrhnu na rychlovku opět v podobě zdravého článku. Na nic jiného se totiž momentálně nezmůžu, protože mé myšlenky se motají kolem oběžného majetku a odpisů. Ano, tipujete správně, příští týden je týden ekonomický a mě čeká zkoušení a test. Každopádně půlku učiva už mám za sebou a to je na pátek přece pozitivní, ne?

Při maminčiných slovech o tom, že neví, co by dala za to, kdyby měla doma vařeno, se mi v hlavičce rozsvítila taková pofiderní žárovička z posledních zbytků mé energie. A tak jsem udělala útok na žampiony a zeleninu v Albertu a utratila za dnešní večeři své drahocenné peníze. No mami, pochval mě.

Ještě bych se ale ráda vrátila k té energii a tak nějak vám pohovořila o tom, jak se udržuju v kondici. Protože bych ráda aktualizovala asi dva měsíce starý článek právě o mém cvičení. Opět jsem se vrátila k mé milované Jillian, která mě prostě vždy přinutí cvičit a vlastně jen po jejích workoutech se cítím opravdu posílená a mám z nich nejlepší pocit. Nevím, jestli je to tím, že jsou tak dlouhé a namáhavé nebo proto, že je Jillian tímto proslavená. Každopádně okusila jsem "nový" program Killer ABS, který se dá zkouknout i na internetu. Tímto týdnem završím druhý level a radostně se vrhnu na třetí. S velkými obavami. Po druhém levelu totiž vypadám jako po dvacetikilometrovém maratonu a nevím ani, čí jsem. A pokud mi zrovna nehrábne a neposiluji, nazuji nové botky a vydám se do lesa na mojí pětikilometrovou stezku. A to je teprve pocit.


Zpátky k tématu. Ráda bych vám ukázala snídani a oběd (večeři), kde si oželíte své pečící schopnosti, protože obě dvě varianty nakonec šoupnu do trouby. A co to tedy bude?

1. Ovesné placičky

Nejjednoduší recept pod širým nebem spočívá ve třech ingrediencích:
- 2 banány (15,- Kč)
- ovesné vločky (25,- Kč)
- rozinky (čokoládové chipsy) - 20,- Kč

Dva banány nakrájejte na kolečka, což vám usnadní následnou "mačkací" práci. Banány nasypte do misky a pomocí vidličky z nich udělejte jakousi hodně hustou kašičku, do které potom podle oka nasypte ovesné vločky. Nakonec posypte rozinkami pro sladší chuť nebo čokoládovými kolečky (chipsy). Pečte na 175° po dobu alespoň 20-25 minut.


2. Zapékané žampiony

Ne každý je milovníkem hub, každopádně já bych se pro houby rozkrájela. Na tento recept jsem zvolila:
- 7 hlaviček větších žampionů (30,- Kč)
- papriky a cherry rajčátka (40,- Kč)
- šunka (27,- Kč)
- mozzarela (30,- Kč)

Žampiony vydlabejte a vnitřek nevyhazujte! Zkrájejte zeleninku na co nejmenší kousíčky a spolu se šunkou plňte žampiony. Nakrájejte i vnitřek žampionů, který do nich také přidejte. Pečte na 190° po dobu 25 minut. Nakonec přidejte plátky mozzarely a trochu osolte.


Vidíte? Všechny recepty jsou naprosto triviální, vcelku levné a chutné. Pokud je někdo milovníkem avokáda, ráda bych dostala nějaký tip, jak tuto surovinu využít. Tak co, jak vám variace jídel zachutnaly?

středa 21. května 2014

JÍME ZDRAVĚJI: Svačinka (ovoce s arašídovým máslem) a oběd (mozzarelový salát)

Zdravíčko čtenáři,
dnes bude článek vůbec prvním článkem o zdravější stravě, o které jsem se rozhodla psát.  Já doufám, že dnešní svačinka a oběd do školy se vám budou líbit, protože za mě jsou tyto tři kombinace naprostými jedničkami a nejen, že z nich nemám hlad, ale také mě pozitivně naplní energií a dodají mi pocit spokojenosti, což vlastně dokáží všechny druhy zdravých jídel. Já dnes volila lehčí variantu, za to složitější na přípravu, tedy pokud vstáváte tak jako já v půl šestý ráno a jste schopni sotva postřehnout, jestli krájíte jablko nebo cibuli.

1. Rajčata s mozzarelkou
V poslední době jsou tyto dvě kombinace miláčků tím nejchutnějším pokrmem, jaký si mohu dopřát. Je u něj ale pouze jedna nevýhoda a sice, že nezasytí na dlouhou dobu. Po salátu mám tak maximálně dvě hodinky od jídla pokoj, ale pak začnu pociťovat hlad, až to přejde k úplnému bručení v břiše. No ale jak se takový salátek připravuje?

Ingredience:
- mozzarela (40,- Kč)
- cherry rajčátka (25,- Kč)
- pár kapek olivového oleje
- bazalka (nejlépe čerstvá)
- sůl, pepř
Tak jako každý salát je i tento na přípravu triviální. A proto zkrájejte sýr a rajčátka do mísy, nadrťte nebo nakrájejte bazalku, okořeňte, zalijte TROCHOU olivového oleje a to! Doporučuju jíst salát alespoň 4 hodiny odležený v lednici.


2. Arašídové máslo s ovocem
Zní to nechutně a i já se nad představou, jak takové jídlo bude chutnat a vypadat, hrozila. Ale po ochutnání jsem usoudila, že tohle bude něco pro mě. Je to lehká svačinka, po které jste ale dokonale nadláblí a spokojení, nepociťujete prázdný žaludek a jste dočasně "sytí" a to je to nejhlavnější, že?

Ingredience:
- arašídové máslo (70,- Kč)
- banány (20,- Kč)
- jablka (15,- Kč)


Banány nakrájejte na kolečka, promažte máslem a zaklopte tak, jako když si chleba mažete máslem. Jablka nakrájejte na tenčí plátky, promažte a přiklopte. Já si takovou svačinu zamilovala a vypadá opravdu chutně!
Není nic lepšího, než mít ve škole zapaklíkovanou svačinu, ale budete si připadat lépe, to mi vězte. A proto nezoufejte z toho, že zdravá strava je složitá, protože pokud chcete, můžete se najíst i z těch nejobyčenějších surovin, které opravdu dnes seženete kdekoliv! :-)


úterý 20. května 2014

Nově na blogu: Rubrika JÍME ZDRAVĚJI!

Mí milí čtenáři,
od videa, které se týkalo mého posilování a sportovního životního stylu, uběhlo pár měsíců a já začínám pozorovat, že se mé tělo moc nemění. Přítel sice říká, že posilování je na mě hodně znát, ale přijde mi, že kalorie, které spálím a zničím pomocí cviků, se mi naženou zpětně při požívání jakýchkoliv (omluvte mě) sraček, které jsem schopná za celý den střádat. A tak jsem se rozhodla spolu s mojí spolužačkou, že logicky začneme obě jíst zdravě.

Prosím prosím, neklepte si na čelo ještě předtím, než vám celou situaci vysvětlím. Rozhodně nejsem zamindrákovaná dívka, která se v letech, ve kterých je, potřebuje cpát kejdama, které jí nechutnají a nutí se jíst něco, co je těžko poživatelné. Věřte mi, ale i zdravější jídlo je velmi chutné, je vám z něj líp, máte lepší pocit a jste zkrátka plni energie. A tudíž jsem se přesvědčila, že není potřeba držet jakoukoliv dietu, která by u mě neměla žádný výsledek, ale budu pouze jíst to, co je zdravější, ale nad míru mi to chutná.

Proto tuto rubriku berte jako nové téma, které blog bude obsahovat nebo která se do blogu bude zahrnovat. Jsem celkem ráda za to, že mě takový nápad napadl (nikdy mě tohle spojení nepřestane fascinovat) a taky jsem šťastná za učinění tak náhlého kroku. Naštěstí k takové změně pozitivně přistoupila i má mamka, která ale stále stojí za názorem, že nic takového nepotřebuji. A ano, má pravdu, nepotřebuji jíst zdravě, ale chci. Všichni totiž na mě třeští oči s tím, že chci hubnout. PROSÍM VÁS, JEZENÍ ZDRAVĚ SE NEROVNÁ ÚMYSLU ZHUBNOUT (tedy ne v mém případě).

Trochu jsem se bála vůbec takové nové téma sem zahrnovat, protože se nevyznám v kalorických tabulkách a vlastně vůbec v ničem, co se týká zdravé stravy. Ale pokud jste jako já a nechcete do sebe denně cpát něco, co vám sice chutná, ale pak z toho máte výčitky svědomí, běžte do toho se mnou a nechte se inspirovat mými radami a tipy na zdravé snídaně, sváči a obědy.

Takové články se budou objevovat jen tak jednou za čas, protože i mě samotné dává docela zabrat vymyslet takový jídelníček na celý týden. Ale nebojte, nouze o tyto články tady rozhodně nebude a já doufám, že je s radostí přivítáte! :-)

pondělí 19. května 2014

Utratila jsem "tisíce", ale stálo to za to! - úvahy náctileté

Ahojky mí drazí čtenáři,
v sobotu jsem hřešila. A to doslova. Říkáte si jak? Že by zase zpráskala celou čokoládu na posezení? Kupodivu ne, kromě tortilly od vietnamců v mercury jsem v onen den nehřešila ničím jiným, než nákupy. Ano, opět jsem se činila, ale protože jsem musela. Po zjištění od paní doktorky, kdy mě informovala o tom, že mám lehkou skoliózu a nejspíš to bude z bot, jsem se rozhodla k investici do botek, které mi při běhu nebudou dělat neplechu a mé běžecké schopnosti o něco vylepší. A tak jsem se vrhla na "Ády". No, doufala jsem, že využiju mamky slevovou kartičku a vyjdu z obchodu s adidaskama za 500. Hahá, vtipné představy. Za takový běžecký boty jsem totiž dala 900,- Kč, a to ještě díky bohu za to! Jiné ceny mi naznačovaly, že tahle značka zkrátka není nic pro mě. Ale já neodolala a černo-růžové miláčky si koupila.

Co o botkách říct? Opečovávám je natolik, že se blyští jako diamanty, ale na druhou stranu se je nebojím vzít do lesa, kde je tuna bláta a bordelu. Musím uznat, že do terénu se tyhle botky samozřejmě nehodí. Ale jsou kožené, lehce omyvatelné a tudíž jim pár kapek bláta nevadí. Na silnici se s nimi běhá blaze. Vlastně si kousků asfaltovek v lese užívám, protože právě na nich zjišťuji, za jak úžasnou věc jsem ty peníze dala. Resp. moje mamka, která usoudila, že nedovolí své dceři, aby jí pitomé boty způsobily problémy se zády. Díky mami, je mi líp.

Z Adidas obchodu jsem rovnou postupovala dál a hledala ideální rifle. Jsem takový šetřílek debílek a každé kalhoty, které mám, nestály více jak 250,- Kč. V dobách mých extra suprových nákupů jsem nejspíš nezapojovala mé mozkové buňky a koupila si rifle, které na mém zadku po týdnu visely jako kdyby byly pět let staré. Vždyť aby také ne, když jsou pružné jako legíny a cítím se v nich jako kdybych je nosila už měsíc.
A tak jsem si chtěla koupit opravdové rifle, které budou rifle jak na omak, tak i na nošení. Já beru rifle za postupnou spotřební věc, což znamená, že se prostě jednoho dne ošoupou. A právě proto za ně těch max. 250 korun letělo. Teď jsem byla ale chytrá a koupila si v New Yorkeru rifle za 800,- Kč.

NY jsem nikdy neměla v lásce, protože vše, co jsem si v něm koupila, mi nesedělo právě kromě riflí, a tak jsem se jich vůbec nebála a s nechutí šla do kabinky. No, to, že jdou těžko přetáhnout přes kotníky neřeším, mám totiž kotníky jako slon a tudíž takový problém neřeším. Hlavní je, že mi nevisí na zadku jako tepláky!
A tak si říkám, že se možná stávám dospělejší a myslím trochu do budoucna. Kupovat si rifle za 250 korun, když za půl roku budu potřebovat nové? Raději hodím tu pětistovku s dvoustovkou a stovkou na pult a doufám, že mi budou nové rifle dobře sloužit. A co vy? Také jste doposud šetřili?

Tento článek neslouží jako vychloubání se z nových věcí, které byly dražší, než je u mě známo. Jde pouze o filozofování nad mým "chytrým" nakupováním, na mým přemýšlením a naivitou. Neberte to prosím jako volání do nebe s heslem: "Heč, jsem bohatá a můžu rozhazovat", protože tak to doopravdy není. :-)

neděle 18. května 2014

Nemám pro sebe čas, ale nic mi v životě nechybí - úvahy náctileté

Mí milí čtenáři,
také se vám někdy stává, že teprve po dlouhé době u naprosto formální a všední činnosti si uvědomíte zásadní věc, kterou v naprostém chaosu nedokážete postřehnout? No, já takové situace zažívám celkem často a i když se to možná nezdá, v chaosu žiju téměř poslední dva roky. A tak jsem si při dnešním vysávání uvědomila, že mám konečně dnes na sebe opravdický čas a můžu si s chutí odpočinout. No, jen zřídka do té doby, než jsem vyběhla vstříc mým novým botám do lesa a uběhla krásných pět kilometrů. Já to ale za odpočinek kupodivu beru, protože jsem si byla schopná utřídit si myšlenky v hlavě.

Buď se učím, nebo cvičím, potom jsem s přítelem a nakonec se ségrou. Takhle vlastně vypadají mé dny, kdy vlastně neznám ani samu sebe. Nemám čas si nalakovat hloupé nehty, protože si čtu knížku, kterou musím vrátit spolužačce. A když už jsem do ní zažraná a slibuji si, že po půl hodině se od ní odtrhnu a půjdu si nehty nalakovat, nejde to, protože mě knížka zaujala natolik, že ji nejsem schopná opustit.

Když chci natočit video, bohužel pokaždé je doma mamka a já nemám ani trochu soukromí na to, abych pár minut, které mi zbývají do konce videa mohla dotočit. Tudíž ta neaktivita na youtube, která mě velmi mrzí, ale naštěstí si to vynahrazuji zde, na blogu.


A když se chci podívat na všechna videa mých youtuberek, která dohromady dávají asi tak dvě hodinky, nemůžu, protože se musím učit chemii, která dvě hodiny učení zabere. A tak se na youtuberky a jejich videa dívat nemohu a místo celovečeráku tupě civím do chemie.

Když jsem ale dnes nadšeně doběhla do vysněného cíle plného bláta a kravských exkrementů, uvědomila jsem si, že vlastně nalakované nehty mi neudělají takovou radost, jako šťastný konec knihy nebo nadšený smích mé neteře. Stokrát více radosti mám z jedničky z chemie, nad kterou jsem strávila dvě hodiny, než sledování kosmetiky na videu, které mám v poslední době po krk. A když už není možnost natočit video, alespoň si tu půlhodinku popovídám s mamkou, protože značně postrádám její kontakt, který jsme spolu nikdy moc neměly, a tak se to snažím v poslední době napravovat.

A tudíž jsem dnes po doběhnutí a při poslechu krásné písně došla k závěru, že mi v životě nic nechybí. Mám skvělé přátele, se kterými si konečně nemusím dělat hlavu tak, jako celých devět let na základní škole, mám alespoň stálou chuť na ťukání klávesnice těchto žvástů pro vás, mám skvělou rodinu, i když někdy komplikovanou a úžasného přítele, který mě podrží v těch nejdůležitějších situacích. A taky mám sílu do zdokonalování sami sebe, což je krásný dar, který mě dnes přiměl k tomu, abych si utřídila myšlenky právě při tak dlouhé štrece.

pátek 16. května 2014

Kde se dozvíte o novinkách a mém soukromí?

Zdravím se milé čtenáře,
dlouho jsem přemýšlela, jakým způsobem bych se dnešního článku mohla ujmout a nakonec zvítězily sociální sítě, které jsou tak trochu bez ducha a bez fanoušků. Jako každá správná blogerka mám k sobě a ke svému blogu napojených několik sítí, které slouží k dalším účelům. Protože samozřejmě většina čtenářů je vždy zvědavá, co je na blogu do budoucna čeká a zároveň mnoho lidí rádo nahlíží do soukromí ostatních, i od toho mám některé sítě, ale někdy jejich založení trochu lituji.

S největším počtem sledovaných začnu asi u youtube, kde mám něco kolem osmi set lidí a strašně moc vám děkuji! Youtube moc do blogu nepletu, nerada to dělám, protože tyto dvě komunity lidí nechci propojovat. Jsem zastáncem, že blog by měl být pouze o článcích a youtube pouze o videích. Je ale pravda, že někdy na blog nějaké to video ke článku hodím, protože mi přijde škoda vám neukázat i kecací formu mých úvah a tipů. Na youtube poznáte nejen můj hlas, mé chování, ale také mé vyjadřování, slovní zásobu a zadrhávání se. Myslím si, že to se mnou není tak hrozné, abych se za sebe před kamerou styděla, přeci jen slovní zásobička v hlavě je a doufejme, že se bude jen a jen rozšiřovat! Proto pokud chcete znát můj mluvený "projev", zajděte na kanál MrsMishell CZ!
Pokud tedy půjdeme dál k místu, kde se nachází asi 90 sledovatelů, dostaneme se k Instagramu. Istagram mám velmi ráda, denně jej sjíždím jako správná teenagerka a likuju fotky jak nejvíce to jde, protože fotky házené na facebook jsou zkrátka ohrané. Dělám si srandu, instagram mi poskytuje službu "zanechávání vzpomínek a momentek", protože kdo si bude jen tak v mobilu schraňovat fotku vánočního stromku x let, aby na ni náhodou nezapomněl? Od toho pro mě tento web je a mám ho moc ráda. Pro více osobních fotek navštivte můj Instagram: mis_sebistkova!

A posledním poutním místem je má facebooková stránka, kam téměř denně házím novinky! Ať už nový článek na krásné, nebo informace o tom, co vás čeká do budoucna na blogu! O facebookovou stránku se velmi starám, a když mi před nedávnem prostřednictvím zpráv přišla nabídka na rozhovor, jásala jsem štěstím. Proto pokud budete mít jakékoliv dotazy (kromě věku, apod.) rozhodně mi pište na facebookovou stránku MrsMishell CZ.

Tak snad doufám, že jsem vás trochu přijatelným způsobem navnadila na sledování mých účtů na různých sítích a věřím, že jste pečlivě všude zmáčkli tlačítko odebírat, to se mi líbí nebo sledovat a nenecháte si ujít už žádné novinky!

středa 14. května 2014

Jak jsem lezla do svých výšin - horolezecká stěna

Mí drazí čtenáři,
ani ne před dvěmi týdny (vlastně ano, dnes jsou to dva týdny), jsem navštívila jedno záhadné a krásné místo, které se stalo mým oblíbeným. Byla to jakási láska na první pohled, i když trošku zastrašená a vyděšená. Popravdě, čekala jsem, že oslavu pálení čarodějnic a Májku oslavím trochu jiným způsobem, ale lezení po stěnách s mojí kamarádkou se mi zdálo mnohem originálnější a stoprocentně zábavnější. Je sice pravda, že jsem díky této mini-akcičce neviděla svojí neteř v krásném čarodějnickém hábitu, ale čert to vem, fotografie mi naštěstí stačily.

A tak jsme se do všeho pustili spolu s kámošky taťkou, který byl spolehlivý "jistič" nebo jak to říct. Nemyslím tím jistič elektrický, ale jako pán, který nás jistil při lezení do obrovských výšek. :-) Naštěstí nejsem ta z těch, které by se bály mega výšek a nedokázaly se podívat dolů. Ještě jsem stále schopná vylézt na nějaké rozhledny a užívat si výhled, i když Stezka korunami stromů byl už možná trochu extrém, ale nápaditý extrém.
Při prvních ukázkách lezení do výšek jsem sledovala co nejvíce vychytávky mé kamarádky a v duchu mi naskakovala taková ta poukazující upozornění, že tohle nikdy nezvládnu. Při nasedání do takovýho toho něčeho v čem se sedí (nejspíš sedák) jsem zjistila, že to bude ještě horší než se zdálo. Ale začala jsem.
Nejraději jsem se držela úchytů, které jsem mohla chytit celou rukou a držela je krásně v dlani. O to horší byli ti malí capartíčci, na které jsem si sotva opřela nohu. První lezení dopadlo kupodivu v pořádku a já se nemohla dočkat dalších!

Lezli jsme i bez jištění, takové ty trasy, které máte vyznačené a musíte se jich držet. Například zelená trasa byla ta, jejíchž úchyty měly kupodivu zelenou barvu! Trochu jsem si při těchto trasách procvičila taktiku, ta se mi jistě bude hlavně na airsoftu hodit.

Po dlouhé hodině jsme obě začaly pociťovat jemné bolesti rukou, ale já nechtěla přestat. Lezla jsem všude, kde jsem si věřila, ale někdy to dopadlo tak, že jsem skončila v polovině a lezla dolů. Hold si v určitých věcech stále nevěřím, ale já doufám, že to příště napravím.

Já kamarádce děkuji za zpestření dnu čarodějnic a také za odbourání mého strachu z takovýchto výzev. Je sice pravda, že na skály to ještě není, ale postačí i takové osmimetrové stěny. Doufám, že brzy opět tak super místo navštívím. A co vy, už jste někdy lezli do obrovských výšin? 

úterý 13. května 2014

OOTD - procházka zámkem a pár slov o nových botkách!

Zdravíčko,
dnešní článek bych vzala velmi rychle, protože mě čeká několik stránek chemie (15 stránek), které se musím do zítřka naučit, tak mi držte palce. Dnes je to tedy jakási rychlovka v podobě úvaho-info-outfitového článku.

V sobotu jsem se s přítelem byla projít po krásném jindřichohradeckém zámku. Došli jsme až ke krásné kopuli, odkud byly vidět střechy některých domů. Miluji takové hradecké výhledy. Dnes ale nebude hlavním tématem krása Jindřichova Hradce, o tom jste se mohli dozvědět v předminulém článku, který byl celý věnovaný tomuto krásnému městu. Ráda bych se zaměřila na nový objev v podobě botiček.

Opět, tak jak to v Hradci bývá, jsem porušila nakupovací stopku. Nemohla jsem odolat některým kosmetickým produktům, které uvidíte v nákupech za předchozí měsíce, které dnes mimochodem dokončím a dotočím, konečně. Ovšem důležité na těchto nákupech jsou mé nové balerínky, kterými mi vlastně radost udělal můj přítel, prý je tam za 200,- Kč nemohl nechat. Já vám nevím, ale kdyby tam šel sám, zajímalo by mě, zda by si ty balerínky koupil i pro sebe, bylo by to hodně zajímavé. :-)

A tak mi udělal neskutečnou radost, jelikož jsem dlouhou dobu sháněla jakékoliv hnědé botky, které by ladily k mému milionu kabelek, které doma mám. A k žádné nemůžu sladit žádné botky, bohužel. Tudíž se mi tento „kauf“ šikl. K mému neštěstí jsem v Hradci zrovna neměla žádnou kabelku, která by byla v odstínu mých bot, a tak jsem musela kombinovat mojí černou klasiku – Pumu. Někteří módní milovníci si asi budou rvát vlasy nad tím, co mám na sobě. Nic s tím nenaděláme.

Balerínky je asi jediná extravagantní věc, kterou jsem na sebe schopná vzít. Nejsem totiž na styl, který by na mě měl vypadat jako na princezně, potrpím si na ležérnost a čas od času na sebe hodím nějaký ten svetřík. Možná se to časem změní. Já si momentálně stále užívám mých sportovních outfitů, které sice nosím stále dokola a nikdo je neobdivuje, ale já jejich pohodlnost miluji a za nic bych je nevyměnila. Dost už okecávání nových botek, jdeme na outfit!
 Tílko - Takko, světřík - Takko, rifle - New Yorker, kabelka - Deichmann, botky - Deichmann





Podle přítele mi prý cáká voda z hlavy. Doufám, že se vám článek líbil! :-)

neděle 11. května 2014

Svěř se s problémy co nejdříve!

Článek si také můžeš přečíst ZDE!

Strach z prohry, strach z neúspěchu, strach z odmítnutí a strach z negativní reakce má každá z nás. Denně, možná každou hodinu, minutu... Jenže z čeho všeho tyto obavy vyplývají? Na to se dnes podrobněji zaměříme a navzájem si pomůžeme v tom, jak se přestat bát těchto negativních vlivů.

Špatná rozhodnutí, příležitosti nebo lži mohou přimět člověka, aby se bál reakcí ostatních lidí nebo svých protějšků. Častokrát se ti může stát, že se rozhodneš tak, jak se to nelíbí tvému protějšku nebo i tvým rodičům, ale bojíš se jim to říct. Stačí pouhé pokažení testu, které v tobě vyvolá obavy. V hlavě se ti míhají myšlenky "Mám to říct, nemám to říct?" a začneš oznámení nepříjemné věci, odkládat.

Všechny samozřejmě víme, že takový přístup nepřináší jak dobrotu, tak ani zlepšování mezilidských vztahů, protože čím později se tví blízcí o nepříjemnosti dozví, tím hůře budou reagovat.

Každá nepříjemnost, která by se ostatním nemusela zamlouvat, musí být vyřčena, a to co možno nejdříve. Obava z reakce je naprosto normální a všední chování člověka. Všechen ten strach zmizí ihned po tom, co se se vším svěříš. Takže pokud tě nyní něco trápí nebo jsi provedla nějakou lumpárnu, neváhej a jdi se svěřit, komukoliv. Neboj se následné reakce, protože právě obavy tě budou nutit k ustoupení od důvěry.
A jak by mělo takové svěřování nebo prosté oznámení vypadat? Zkus jít na to trošku chytře a nejprve si rozvrhni, čím začneš jako první. Pokud se jedná o oznámení nepříjemnosti tvé mamce nebo taťkovi (komukoliv z příbuzných), udělej např. nějaké domácí práce, kterými si to předčasně "vyžehlíš" a zlepšíš tím dotyčnému náladu. Potom jdi rovnou na věc. Nasaď trochu zklamaný tón, smutný výraz a pomalu s tichým hlasem se svěř. Pokud začneš sledovat, že se tvá mamka začíná zlobit, začni slibovat. Důležité ale je neslibovat do "halelůja" pro nic za nic. Nebuď sobecká a sliby dodrž, pokud máš pětku z matiky, slib, že si jí opravíš a dělej pro to opravdu maximum. Získáš si tak v mamce nebo taťkovi důvěru a příště na takovou nepříjemnost budou reagovat mírněji.

Počítej s určitými tresty, které mohou následovat. Věř, že rodiče nebo kdokoliv jiný vše dělá pro tvé dobro, protože např. díky domácímu vězení si uvědomíš, že je dobré situaci napravit a místo lítání venku procvičíš právě matiku!


Fíglů na vyžehlování restíků, problémů a nepříjemností je spousty a ty na ně jistě přijdeš, protože jsou to naprosto všední problémy, které má každá z nás. Tak seber síly, zvedni zadek a svěř se!

Více informací a novinek na mé facebookové stránce!

Poznej taje Jindřichova Hradce + fotografie

Zdravím mé nejmilejší čtenáře,
dlouhou dobu jsem se těšila na ten moment, kdy se dostanu do Jindřichova Hradce, abych vám ukázala a dokázala, jak nádherné město je. Ani nevím, proč mám k němu tak obrovské vazby. Kvůli příteli? Kvůli tomu, že Hradec je mým rodným městem? Kvůli přírodě, lidem, čistotě a klidu? Vlastně všechny tyto otázky mi dokazují, že přesně to je to, co na Hradci miluji. Jsem jeho věrná návštěvnice, vychutnávám si každé místečko tohoto klidného města. I přes to, že Hradec je vcelku velký, je dokonalý. Miluji na něm jeho kousky přírody, které mají návštěvníci možnost navštívit. Protože v okolí není žádné extra "přírodno", myslím si, že parky a ostatní rekreační místa v Hradci jsou dostačující. Rozhodla jsem se vám doporučit určitá místa, která nejsou tak obvyklá. Hradec je totiž známý hlavně zámkem, horním a dolním náměstím a Panskou ulicí. A co ten zbytek? Proč se například nepodívat z jiného úhlu na nádherný hradecký zámek než jen z mostu, který je poblíž nábreží? Pokaždé, když v Hradci sem, objevuji spolu s přítelem nová a nová místa a jsem schopná Hradec celý prochodit jen abych načerpala co nejvíce té jihočeské krásy.
1. Parky, příroda
To, že je v Hradci přírody až přespříliš je jasné, vlastně jediné, co tak nějak není extra rekreační a přírodní je sídliště Vajgar a Hvězdárna. Pokud ale narazíte na určité trasy a cesty vězte, že si dokonale odpočinete a přírodní energie načerpáte mnoho, stejně jako já. Spoustu přírody najdete například kolem řeky Nežárky, v parku, na cyklostezce k sídlišti Hvězdárna a na spoustě jiných místech.
2. Zámek
Známé, vlastně nejznámější místo v JH (dovolte mi psát Jindřichův Hradec ve zkratce) je hrad a zámek. Je to nádherné místo, kde často vystupuje Bílá paní, která podle své tradice hází bílý kapesníček divákům. Jednou jsem na ní byla a bylo to nezapomenutelné. K takové akci byla také připojená prohlídka téměř celým zámkem a černou kuchyní. Na zámku se koná spousta výstav, v tomhle období jsme narazili například na výstavu československé armády.
3. Horní a dolní náměstí
Mezi odpočinková místa se také bezpochyby řadí tato dvě náměstí, která jsou propojená Panskou ulicí. Na horním náměstí se také nachází malá fontánka, která přitáhne pozornost téměř každého.
A když přejdeme na náměstí Dolní, narazíme na obrovský Morový sloup. Málokdo ale ví, že u tohoto sloupu je větší kruh a pokud si na něj stoupnete, načerpáte z něj pozitivní energii.
4. Restaurace
Mám dvě hospodo-restaurace, které bych vám v JH doporučila. Jednou z nich je Udírna, která je známá svými vynikajícími uzenými žebírky. Když vejdete dovnitř, vcházíte dolů do takového sklípku. Celá restaurace je naprosto krásně provedená. Další zastávka je v Panské ulici, kterou je suprová Kozlovna. Pro mě sice nic moc záživná, ale pivaři si určitě přijdou na své. Co bych vám ale doporučila, je tataráček!
5. Výstavy
Cestou jsem narazila na zajímavé fotografické výstavy a taky kurzy, kde se můžete naučit fotit například akty. Fotografové si také přijdou na své.
6. Sv. Florián
Nejúžasnější a nejzajímavějším místem je pro mě rozhodně sv.Florián, ve kterém se nachází velmi zajímavá obrácená fontána, kdy voda srší ze shora dolů. Fontána je doprovázená hudbou a různými zajímavými motivy, které se k hudbě hodí.
Ostatními místy je například 15. poledník, u kterého se zastavuje spousta turistů. Já ale na taková známá místa moc nejsem. Raději se jdu projít a najít nová místa, odkud je Hradec nádherně vidět. Například včera jsem narazila na nové místo, odkud Hradec sice není vidět celý, ale ta nejkrásnější část na obzoru je.
Do Hradce se vždycky budu ráda vracet, je to to nejúžasnější místo v celé ČR a vlastně nikde se necítím tak dobře, jako tady. A co vy? Máte své milované město?

pátek 9. května 2014

Nová crazy mikina a obchod Croop-Town - OOTD

Zdravím mé milé čtenáře,
na prstech více jak dvou rukou bych mohla napočítat, kdy tady na blogu byl naposledy outfitový post. Je to už velmi dlouho, počítám, že včera to byl měsíc, pokud se nepletu. A já si myslím, že by to chtělo změnu. Vlastně tento outfit je nafocený narychlo, za mizerných podmínek, pod šíleným slunečním světlem, ale jde mi tam o tu krásnou mini-fontánku, která se nachází v sousedním Rakousku. Outfit už je taková druhá položka tohoto článku, vlastně jsem vám chtěla ukázat moji novou ulítlou mikinu, která byla zakoupená v Croop-Townu a určitě ji uvidíte v nákupech, které na Youtube hodím příští týden! Těšíte se?

Outfity jsem vždycky volila ležérní a dnes tomu nebylo jinak. Tento outfit je strašně moc pohodlný, až na nepohodlné silonky, ve kterých se mi pokaždé potí nohy a opravdu to není nic příjemného, ale co se dá dělat. Každopádně všechny ostatní kousky na mém těle pohodlné byly a já si nestěžovala. Jsem za mojí novou mikču ráda, stejně jako za mojí úžasnou fotografku Majdu.

V poslední době jsem si samotný Croop-Town oblíbila, je to naprosto úžasný obchod, na který jsem zatím narazila jen v Mercury v Českých Budějovicích. Miluji ulítlé oblečení, které je pro tento obchod naprosto charakteristické. Tak se tam ale najdou kousky, které jsou elegantnější, ale dražší oproti jiným obchodům. Já jsem na tuto mikču narazila náhodou a za úžasných 250,-Kč jsem ji tam nemohla nechat.

Kraťasy - Takko, botky - Playboy (internet), Mikina - Croop-town, kabelka - Puma (Deichmann)

Tričko - Croop-Town 

Má velmi oblíbená z onoho dne, která je veselá, šťastná a spokojená. A přesně taková v poslední době jsem, díky bohu! 

Naposledy taková trochu "připosraná" fotka za chodu. :-) Aneb pokus o chůzi po kamenech!

A co vy, volíte raději elegantnější oblečení nebo si potrpíte na komfort a jednoduchost?

čtvrtek 8. května 2014

Co vše tě může naplnit pozitivní energií!

Článek můžete také přečíst ZDE.

Špatná nálada, náladovost, pesimismus, stres… To vše z našich všedních životů dělá životy, které jsou bez elánu, energie a radosti. A právě takové životy prožívá alespoň polovina z nás. Jestli tě ale štve nálada bez energie, je nejvyšší čas se svojí osobností, charakterem a náladou něco udělat.

Všechna tvá nálada se může měnit podle počasí. Asi jsi zaznamenala, že při deštivém dnu, kdy málokdo vytáhne nohu z domu, je tvé chování na bodu mrazu. Dopadá na tebe únava, odpoledne trávíš pod dekou s teplým čajem, sleduješ internet a nevíš, co podniknout. Pocit unuděnosti tě přiměje, aby ses na všechny mračila a nedávala na sobě žádné známky nadšení. Ovšem při krásném počasí, které v poslední době naštěstí převládá, se vše může obrátit vzhůru nohama. A proto trav čas venku, raduj se z maličkostí a nedělej si nad vším hlavu. Hlavu vzhůru, roztemni žaluzie, otevři oči a vyraz vstříc městskému ruchu nebo vesnickému klidu!

A když už jsme u toho procházení, není vlastně lepší lék, než se projít. Nejen, že se nadýcháš čerstvého vzduchu, který skvěle působí i na tvé myšlení, reagování a chování, ale také něco uděláš pro svoji fyzičku. No, chůze sice není žádná sláva, ale pokud nechceš sedět doma, není nic lepšího než právě tato aktivita, kterou můžeš provozovat jak sama, tak i s přáteli, rodinou nebo třeba s přítelem.

Pokud ti ale chůze nestačí nebo tě při nejhorším zkrátka nebaví, můžeš volit nějaké namáhavější aktivity. Běh, posilování, zumba nebo tanec tě přimějí k tomu nejkrásnějšímu pocitu, který můžeš mít, a sice pocit spokojenosti, kdy si po těžkém cvičení jdeš dát sprchu, na chvíli se usadíš a uvědomíš si, že jsi udělala ještě více pro své tělo.

Po těžkých workoutech, cvičebních programech nebo i běhu je dobré si dát něco na chuť. Tím ale nemyslím splácat páté přes deváté, ba naopak. Nejlepší je si dát zdravé ovoce s kouskem nějaké zdravější tyčinky. A tak mohou vypadat i tvé svačinky, kdy si dáš něco na chuť, ale nijak tím nepřiměješ tuky růst. Všeobecně zdravé jídlo pozitivně působí na tvůj tělesný stav a také stav mysli a chování. Protože pokaždé tvé myšlenky budou směřovat na to, že jíš zdravě, cvičíš a nesedíš u počítače.

Je spousta dalších aktivit, které můžeš dělat a naplní tě energií, třeba četba. Někoho nebo vlastně většinu dnes nebaví číst, ale proč? Četba je uvolňující aktivita, při které namáháš pouze svoji fantazii a i to je přeci výhoda! Rozvíjíš tím slovní zásobu a odráží se od toho i tvá inteligence a vyjadřování.

Ovšem nejúčinnější, nejefektivnější a nejjednodušší energie, kterou můžeš čerpat, je z dobré nálady ostatních lidí. Protože jestli mají dobrou náladu tví přátelé, je hodně pravděpodobné, že ji pochytíš i ty. Funguje i spousta jiných „učení“, např. Feng Shui, o kterém ti ale povím možná jindy.

Hlavní je si ze spousty nedůležitých problémů nedělat hlavu, protože kdybys měla řešit každý problém, který se kolem tebe vyskytne, asi by ti z toho brzy „šla hlava kolem“. Takže neřeš zbytečnosti a užívej si života!

středa 7. května 2014

Lakuji si nehty a podstupuji razantím změnám - úvahy náctileté



Zdravím mé milé čtenářky,

Dnes to vezmeme trochu oddechově a opět si malinko zauvažujeme. Dnes jsem při pohledu do mého košíčku s laky na nehty zjistila, že se má sbírka nehtových přípravků zjevně zvětšila a ani nevím jak, proč?! A tak jsem si uvědomila, že jsem si nejspíš našla novou oblibu, a to v lakování svých nehtů. Dříve jsem tomuto procesu krásy odolávala, jelikož jsem velmi netrpělivý člověk a nebaví mě x minut čekat na to, až se pan lak uráčí na mých nehtech uschnout. 

A když jsem tak brouzdala novým letáčkem Avon, uvědomila jsem si, že by bylo fajn do své sbírky hodit trochu barev, a tak jsem si vybrala - korálová, svítivě zelená (která není z Avonu ale z anglického Primarku), tmavě fialová,… No, divila jsem se své objednávce, která mé ségře přišla a já si prohlížela co všechno krásného, zářivého a výrazného jsem si objednala. Dokonce i oči mého kocoura zbystřily, když viděly ty zářivky na mých nehtech. No já jsem se do toho zamilovala.
Je vlastně spousta věcí, které jsem si zamilovala, které z ruky nedám a dřív bych si o ně ani kolo neopřela. Člověk totiž své názory postupem času mění a zároveň si oblibuje více a více nových věcí, o kterých by v životě neřekli, že je jednou budou brát za své miláčky. I já jsem tomu do poslední chvíle nemohla uvěřit a teď si uvědomuji více a více, že vlastně vše, co bych si na svojí pleť nebo nehty dříve nedala, nyní používám téměř denně.

Podobné to mám i s líčením, které je stále intenzivnější a intenzivnější. Ztmavuji co se dá a přátele se na mě dívají s údivem, dokonce i některé mé sledovatelky na Youtube se u posledních videí divily tomu, že mám výraznější líčení než normálně. A ano, je sice pravda, že jsem chvíli na blogu uvažovala o Make-up stopce, ale má to cenu? Pokud se cítím lépe více nalíčená, není potřeba se v něčem omezovat. A proto se líčím s tmavšími odstíny, které mé oči zahalí a pro můj den nastolí takový ten svěží look. O tom, že mi ranní líčení zlepšuje náladu, není pochyb. Je to příjemná rutina, která můj den mile nahodí do super nálady.

A co vy? Jsou některé změny, které jste ve svém životě poznamenali a dříve byste o ně ani nezavadili?

úterý 6. května 2014

Když svému příteli půjčíte svoji líčící armádu, ANEB natáčení videa!

Zdravím mé milé čtenářky,
víte, když se mluví o sdílení společných zájmů, doufáte, že to bude platit i z druhé strany. A proto já sice chodím střílet, ale doufám, že přítel bude sdílet mojí blogovou a youtube sféru. Bohužel koníček, který já mám, může být člověku trochu nepříjemný, protože se přeci jen vystavujete na kameru celému světu a koukají se na vás stovky lidí, proto bych přítelovi nevyčítala, kdyby do videí a článků se mnou nešel. Ale on je silný, odhodlaný a nebojí se jít ani do té nejvíc bláznivé challenge, kterou znám hlavně mezi beauty-vlogerkami. Jedná se o challenge "Not my arms". No, název napovídá, že nejspíš to, co bude vytvořeno na mém obličeji, nebude mými rukami. 

Zprvu jsem byla odhodlaná tak jako můj přítel a před kameru jsem naklusala jako normální youtuberka, která natáčení bere jako všední věc. Vše se ale změnilo ve chvíli, kdy se přítel usilovně snažil se dostat do trika, které jsem přes sebe měla přehozené. No, byla sranda, když jsem vypadala tak trochu jako malý hybrídek s mini ručičkami, který si cosi patlá na obličej. 

No, popisovat vám, jak takové video vypadá nebudu, protože se na to samozřejmě můžete podívat o kousek níže. Já jsem si natáčení maximálně užila, vlastně to byla taková zkušenost, za kterou jsem moc ráda. Je sice pravda, že s přítelem jsme natáčeli už dvě videa, ale vždy jsem při nich měla pocit, jakoby se do něčeho nutil. A to já nerada. Proto jsem v hloubi duše doufala, že to nynější video si přítel užije tak jako já. Jeho neustálé řehtání tomu nasvědčovalo, a tak jsem si oddychla a poděkovala tomu, kdo takovou výzvu vymyslel.

Jsem vděčná za to, že se můžete podívat na další z našich videí, ale bohužel to mělo i své stinné stránky. Umírala jsem zoufalstvím, když můj přítel použil blendící štětec na korektor. Víte, když milujete jednu věc z hloubi svého srdce tak, jako Romeo miloval Julii, opatrováváte to, čemu lásku nejvíce věnujete. Já svůj blendící štětec čistila téměř denně, měla jsem s ním krásné chvilky při líčení a nyní jsem se musela dívat na to, jak se ten malý chudáček trápí pod mýma očima a žalostně naříká "Maminko, já se chci ponořit do nadočnicového oblouku"... Své chvíle se nedočkal, protože byl hned použit na další produkt, a to na bronzer. Při tomto kroku jsem raději mlčela a malinko litovala mé aktivity zapojit svého přítele do natáčení.

Největší smrt prodělala má báze pod oční stíny, která je až na dno propíchnutá plochým štětcem. Jelikož si přítel myslel, jak báze bude tuhá, celou silou zapíchl další můj oblíbený štětec do mé milované báze a zvandalizoval ji natolik, že jsem ji málem oplakala.

Ale co se dá dělat, pro mé fanoušky a oblibu se musí trochu trpět a když už do toho přítel šel, tak musel samozřejmě po hlavě. Jsem mu za takové natáčení vděčná a možná někdy mu provedu i já záludnou věc s jeho miláčky. :-)

Video: ZDE

neděle 4. května 2014

Jsem blogerka & youtuberka a střílím se zbraněmi!

Zdravím mé milé čtenáře/čtenářky,
při odpovídání na otázky, které mi dnes kladla přes facebook má fanynka jsem si uvědomila, že vlastně skoro vůbec nevíte, že do mého srdce přibyl nový koníček. Ani nevím, jak je to možné, ale moc se o něm nezmiňuji jak ve videích, tak i tady na blogu. Přitom si užívám každičkou vteřinu tohoto zájmu. No dobrá, nebudu vás napínat, jedná se o airsoft. Zajímalo by mě, kolika vám spadla brada, kolik z vás udělalo překvapený výraz na monitor a kolik z vás bude číst dál. Protože vím, že zrovna toto téma není nic moc pro holky, ale nebojte se, info o výbavě a zbraních znám sotva já (jen tak mimochodem), tudíž o nich neceknu ani slovíčko.


Vlastně ani nevím, zda jsem se k hraní si se zbraněmi (samozřejmě "nepravými") dostala dobrovolně nebo jsem jen chtěla sdílet zájem s mým přítelem. Před nedávnem jsem totiž psala článek o udržení si dlouhodobého vztahu, pokud si pamatujete správně, jedním z bodů bylo sdílení společných zájmů. Asi jsem si vzala tento bod tolik k srdci, že jsem prostě do toho šla.

Oblékání se do tepláků, trika, mikiny, maskáčů, blůzy, kanad, klobouku, masky a brýlí, není zrovna má oblíbená činnost. Ale snesu ji, i když je mi při ní vždy neskutečné horko, při kterém se vztekám a nadávám na celý svět. Přítel se na mě vždy jen tak s úsměvem dívá a po chvilce na mě hodí malou lichotku, že mi to sluší. Jedna výhoda hraní airsoftu.


Tahání se se zbraní, někdy i těžkým báglem na zádech a zdolávání našeho menšího kopce na tzv. "Pepíkově", je věc druhá. A také velmi nepříjemná. Při opakovaném nadávání na celý svět se na mě přítel opět dívá s úsměvem a po chvilce dodá, že jsem prý šikovná a zdatná. Druhá výhoda airsoftu.

Strach o štiplavý zásah od kuliček druhých, strach o mé odhalené čelo a někdy i ruce je věcí třetí. A při takových zásazích vraždím tuplem celý svět a místo slov "Mám" (přiznání zásahu), křičím "Jaaau!!!". Na mrtvoliště (místo "mrtvých") odcházím s menšími nadávkami a při příchodu mého přítele, který se opět usmívá, slýchám jeho jemná slova "Si šikovná, vykropilas je pěkně". Třetí výhoda airsoftu.


Víte, mohla bych takhle pokračovat donekonečna, ale pak by vše vyznělo, že hraju airsoft jen kvůli lichotkám, které na mě padají po každém kroku, který při airsoftu udělám. Ne, že by se mi to nelíbilo... Vlastně ano, je to jedna z věcí, proč airsoft hraju. Zároveň je to ale také mé menší vyjádření respektu k těm, kteří za nás bojují, chrání nás a dávají za nás někdy i své životy. Takoví lidé si zaslouží jen respekt, úctu a lásku.

Airsoft je pro mě odreagování, fyzické odreagování, které beru jako zlepšení kondičky, sdílení zájmu s mým přítelem a vzdávání holdu našim vojákům. Co ovšem nejvíce na tomto zájmu miluji, je adrenalin, který naskočí při každém útoku na ty, kteří jsou proti mě. Strach, který mívám, abych nedostala právě jednu kuličku do palice ignoruji, protože ten k této hře nepatří.

A co vy? Je něco trochu odměřeného, co děláte s radostí?