Je mi to tak strašně trapné, trapné omlouvat se za to, že
aktivitu, kterou miluju a které si vážím ze všech nejvíc, jsem za poslední
čtvrt rok zanedbávala tím nejvíc zhnusujícím se způsobem. Momentálně jsem ve
fázi, kdy nemám absolutně žádný důvod být na sebe pyšná. Všechno se sype jako
domeček z karet, a tím myslím hlavně věci, které mě nejvíce naplňovaly a
držely mě při zemi.
Je to takový ten bod mrazu, kdy už nevíte, co sami se sebou.
Nudou se kopete do zadku, projíždíte facebook, sjíždíte youtube kanály všech
možných rozměrů, ale popadnout příležitost a udělat si důležité a zdlouhavé
úkoly, napsat trochu smysluplný a inspirativní článek nebo se snad dokopat k tomu
si vánočně vyzdobit pokoj nebo alespoň chvilku pomyslet na vánoce… Nic mě
v tuhle chvíli prostě netáhne a já nevím proč. Pokud jste takový pocit
bezmoci někdy zažili, budu moc ráda, když mi dáte vědět, jak jste se s tím
poprali. Mě teď drží nad vodou jen přátelé, rodina a přítel. Samozřejmě to
nejcennější co mám, ale znáte to, je potřeba se občas nějakým způsobem trochu
rozptýlit.
Takže teď sedím ve vlaku, doufám, že mi těch nudných 50
minut cesty bude alespoň trochu k něčemu a já konečně dám svůj blog opět
trochu do stavu aktivního a pořádně blogerského. Protože mi chybíte, vaše
ohlasy, vaše komentáře (což jsou vlastně ohlasy… achjo, už mi vázne i slovní
zásoba). Asi vám nedám čestné skautské, ale budu se snažit dát blogu buď trochu
té šťávy, nebo naprosto nový směr, těžko říct, jakou cestou se po takové době
dám.
Každopádně takový ten pocit „jedu na 120% i přes únavu a
demotivaci“ mi chybí a já se těším, jestli se do něj ještě někdy dostanu.
Protože nikdy nezapomenu na ten den, kdy jsem se na sebe podívala do zrcadla a
byla na sebe pyšná, poprvé a možná i naposledy… Tak teď už jen zbývá se činit a
věřit si, že taková fáze a menší „reinkarnace“ opět nastane. Zkrátka a
jednoduše není nad to si poplácat po ramenou a radostně si povyskočit nad tím,
co vše jsem dokázala a stihla.
Mám vás ráda a doufám, že tu zbylo těch mých pár „fanoušků“,
kteří doufají, že až sem, na tohle pusté místo, přijdou, se tu objeví jeden buď
trochu smysluplný, nebo naprosto chaotický článek, jako je tento. Mějte se
krásně <3
Žádné komentáře:
Okomentovat