pondělí 8. prosince 2014

Odstartovala jsem éru dobrých činů! - Šťastné články

Zdravím vás u dnešního článku,
Napadl mě jeden takový oddechový článek, nad kterým bych se ráda zamyslela. Před nedávnem jsem totiž „provedla“ jeden čin, který mi vysvitl v hlavě jako kontrolka, že takové činy by se měly stát samozřejmostí. Pomohla jsem starší paní přes přechod, protože byla očividně nemohoucí a měla problémy s nohami. I když měla auta zelenou, nebála jsem se ji přes přechod vzít. Zkrátka a jednoduše jsem důvěřivý člověk, a proto jsem silně doufala, že auta zůstanou stát a počkají, až paní doprovodím na konec.


Po tomto dobrém skutku jsem měla neskutečný pocit. Asi jako když docvičím strašně náročný workout se zabijáckou Jillian Michaels a cítím se potom, že jsem sebe samotnou překonala a překvapila. A přesně ten den mě přiměl se pořádně zamyslet nad tím, jak takové činy u nás chybí.

Nevím, jestli jste viděli na youtube různá videa o dobrých skutcích lidí, kteří mají v sobě trochu soudnosti a pomohou těm, kteří pomoc potřebují, i když to nemusí dávat najevo. Dobrovolně vylézt z auta a pomoc nevinnému kotěti, které se očividně ztratilo uprostřed vozovky je naprosto úžasný a samozřejmě i dechberoucí. O to více mě překvapilo i video Viralbrothers, kdy „testovali“ muže bez domova, kteří by se měli při upadnutí peněženky kolemjdoucího zachovat tak, jako každý jiný – vrátit mu ji. Udělal to jen jeden ze spousty ostatních bezdomovců, bohužel.

Když jsem si uvědomila, že se v poslední době neusmívám na kolemjdoucí tak, jako dřív, uvědomila jsem si, že je něco špatně. Protože být pozitivní bylo na mém denním pořádku a já nechápu, proč tomu tak není doteď.

A proto jsem si vzala od videa Petry z Lovelyhair spoustu tipů, jak se nenechat ovlivnit negativní energií. Má úžasný inspirativní přístup k životu - její minimum negativity v jejich názorech a pohledech na svět. A proto jsem dnes držela jazyk za zuby, když jsem chtěla zkritizovat čerty u nás ve městě… Protože kritizovat je sice naprosto normální, ale ne způsobem: „Zase to samý jako minulý rok“.

Kritika by měla být přínosná, a pokud mají diváci s takovými akcemi problém, stačí napsat např. Infocentru daného města a podotknout pár detailů, které se jim nelíbili. Podle mě organizace takové akce je dost náročná, a když se k tomu přidá ještě nepřínosná kritika diváků, má to velký dopad na nechuť k organizaci na další rok.


To už ale trochu odbíhám. Jak na takové situace hledíte vy? Učinili jste někdy také dobré činy?